Petr a Lucie

30. června 2008 v 21:35 | Alis |  SŠ: Český jazyk - referáty
PETR A LUCIE
Romain Rolland

Hlavní téma:
Autor se snaží sabotovat válku. Pomohla mu láska dvou mladých lidí, plných plánů, iluzí a nadějí. I když nakonec podlehnou "válce", bojují proti ní. Protože najdou v tak těžké době silnější zbraň než boj, lásku. Ta je naplní a dodá jim odvahu vzepřít se válce a osudu. Pro někoho možná nezvítězí, ale postaví se na odpor, což je jen malý krůček od výhry.
Hlavní děj:
Nahlížíme do několika dní 1. světové války. Hlavní hrdina, osmnáctiletý mladík Petr Aubier, prochází těžkým životním obdobím. Nejen díky svému obtížnému věku, který bývá těžký pro každého, ale hlavně válka, ta mu odvedla nejlepšího přítele, bratra Filipa. Nezemřel, ale ztratil iluze. Celý život se je snažil předat mladšímu bratrovi, proto ho Petr obdivoval. Najednou se z něj vytrácela osobitost, každým příjezdem se bratři vzájemně vzdalovali. Teď si válka žádá i Petrův mladý život. Měl by ho s radostí obětovat. Proč? Snad kvůli věku, co mu nedovolil prozatím dozrát, pochopit smysl války? Tížila ho spousta otázek, bál se ztráty představ o životě. Strachoval se o sebe sama.
Citace: "Nic neznamená utrpení, nic neznamená smrt, jestliže víme, proč trpíme, proč umíráme. Oběť je slastná, jestliže chápeme, proč jsme obětováni. Ale může dorůstající jinoch chápat smysl světa a jeho rozbrojů? Co ho může, je-li upřímný a zdraví, zajímat na té surové řeži národů, dorážejících na sebe jako tupohlaví berani nad propastí, do níž se nakonec všichni zřítí?" [1]
Obavy však velmi brzy zmírnila Lucie. Dívka, jenž potkal v metru ve chvíli, kdy se nad Paříží vznášela letadla a shazovala na nevinné obyvatele bomby. Chytili se za ruce při pohledu na muže s krví proudící z hrudi. Lucie zmizela, ale Petr ji znovu potkal. Scházeli se. Lucie se narodila v chudé rodině, podporovala svoji matku jak jen mohla. Kreslila napodobeniny slavných obrazů, portréty lidí podle fotek příbuzných. Petra, syna z dobré měšťanské rodiny, pobuřovaly vymyšlené barvy, nepřesnosti a jiné odlišnosti od originálů, Petr všechna díla znal. Lucie ho velmi citlivě seznamovala se svým životem, v něm bojovala o každý frank, aby mohla uživit sebe a svoji matku.
Dlouho se oba zamilovaní vyhýbali tématu války, přesto se tím oba trápili. Petr, plný zásad, se trápil skutečností, že Luciina matka pracuje v továrně na střelivo. Neznal chudobu a potřebu peněz. Snad i proto ho dívka milovala, pro jeho naděje a neposkvrněné touhy. Nejhorší otázka však musela být položena. Petr nezbývalo než přiznat, že i jeho si válka, stát a boj žádá, již za 6 měsíců. Jak krátká doba. Ale má, mají jinou možnost než se podvolit?
Citace: "Ani jedno, ani druhé z těch ubohých dětí zdaleka nenapadlo, že by mohly přemýšlet, jak uniknout osudu, který hrozil roztrhnout je od sebe.
Vzepřít se válce? Postavit se proti smýšlení celého národa? Vždyť to znamenalo totéž jako zdvihnout ten kostel, který je přikrýván svým kamenným krunýřem! Nezbývalo než zapomenout, nemyslit na to až dojde do poslední vteřiny a potají doufat, že ta poslední vteřina nikdy nepřijde. A až do té doby vychutnávat štěstí." [2]
I tak si ale dokázali tito mladí lidé najít čas na maličkosti, které jim kruté válečné dny zpříjemňovaly. Petr chtěl Lucii splnit přání, nemohl si nevšimnout toužebných pohledů upírajících se ke krásným botám. Dívka neoblomně odmítala dárek. Petr nabídl protislužbu - požádal sovu přítelkyni o jeho portrét. Oba se sešli v chudém příbytku Lucie a její matky. Povídali si, Petr se dověděl spoustu o životě chudé ženy a její dcery. Zjistil, proč žijí obě ženy tak skromně, Luciina matka se vzepřela rodičům a provdala se za chudého učitele, ten zemřel a dcera s manželkou přežívají, jak jim síly dovolí.
Ovšem válka ovlivnila mladou dívčinu již v minulosti. Po smrti tatínka se maminka začala s přicházející válkou také měnit. Jejich vztah již nebyl jako dřív. Ani Lucie však neměla čisté svědomí, první místo již zaujímal v jejím srdci někdo jiný - Petr. Ani jeden z nich nevěděl, jak moc jim láska zkomplikuje prozatím poklidné životy.
Po nějaké době se Filip objevil doma. Toužil se pochlubit bratrovi se starostmi a radostmi. Brzy poznal, že Petr již není jako dřív. Při jedné večerní procházka ho potkal s Lucií a zjistil, co zapříčinilo proměnu. Snad proto si zase našli k sobě oba mladí muži cestu. Filipa bolelo, že ani Petrovi se válka nevyhne, tématu se úspěšně vyhýbali až do odjezdu, kdy padla jen jediná věta: Petr nechce zabíjet. Bude muset?
Čas vždy plyne rychleji, pokud se cítíme dobře. Petr a Lucie se milovali, potřebovali jeden druhého, nemohli se mít lépe. Zbývalo jim jen pár okamžiků spolu. Jakmile spatřili bombu, která zabila v jejich blízkosti nevinného kočího, uvědomili si, co pro sebe znamenají. V tu chvíli zasnoubili, věděli o tom jen oni dva.
Oba souhlasili, že po Velikonocích se jeden druhému odevzdají. Den ode dne zjišťovali, jak moc se potřebují. Kvůli ignoraci okolních bojů, kterou jim přinášela vzájemná láska, a alespoň trochy štěstí v době tak temné.
Citace: "Nebyli již povinni vydávat světu ze svých skutků. Byli s ním spojeni vlákny tak tenkými, tak blízkými přetržení! Žili již deset dní v zaníceném klidu: hluboký mír v srdcích a nervy rozechvělé. Je to pocit, jako byste byli na ostrůvku, kolem něhož zběsile krouží proud vody, zmocňuje se vás zraková i sluchová závrať. Ale sklopíte-li víčka a přitisknete-li ruce na uši, a když závora na dveřích je zastrčena, najednou se v nitru rozhostí ticho, nehybný letní den." [3]
Již dávno pochopili, že jim není souzeno dlouho žít. Petr by nedokázal pozvednout zbraň a vzít někomu život, nebo mu jakkoli ublížit. Nemohl. A Lucie? Život ji tolik zklamal. Chudoba jí brala iluze, které každý mladý člověk potřebuje, aby mohl spokojeně žít. Čest její matky mělo poskvrnit nemanželské dítě. Za jediné dobré v životě každého z nich považovali existenci toho druhého.
Velmi dávno přestali věřit v boha - kvůli spravedlnosti, jenž neposkytuje lidem. Přesto je blížící se Velikonoce strhly. Jako vánoční atmosféra, co obměkčí kdejaká tvrdá srdce. Vydali se společně do kostela. V tichosti se objímali. Když se náhle začal kostel bortit. Lucie přikryla Petrovo tělo a oba na posvátném místě zemřeli, spolu.
Charakteristika hlavních postav:
Petr: Chlapec z bohatší městské vrstvy. Udělá cokoli, aby nemusel do války. Bojí se ztráty iluzí, o které přišel i jeho bratr. Ve vztahu s Lucií nachází porozumění a útěk z kruté reality. Dívka mu objasní, že chudí lidé se často musí vzdát svého přesvědčení kvůli základním lidským potřebám.
Citace: "Viděla v Petrovi hodného měšťáckého synáčka, pro kterého všechno v životě bylo tak snadné a který nechápe, že člověk musí dělat mnohé ústupky, aby mohl…
"Proč? Řekněte proč to děláte?" "Proč? No přece proto, abych měla z čeho žít." To ho naplnilo úžasem. Na tuto možnost ani ve snu nepomyslil. [4]
Vzdoruje nejen válce, ale i společnosti a způsobu života lidí kolem sebe. Touží společně s Lucií po společné budoucnosti a životě, přestože si uvědomuje nemožnost svého přání.
Lucie: Lucie představuje realističtější postavu. Díky starostem s matkou, denními povinnostmi a chudobou, ta jí krade iluze i možnost jednoduššího života. Na Petrovi obdivuje jeho sny a touhy.
Citace: "Viděla v Petrovi hodného měšťáckého synáčka, pro kterého všechno v životě bylo tak snadné a který nechápe, že člověk musí dělat mnohé ústupky, aby mohl…
"Proč? Řekněte proč to děláte?" "Proč? No přece proto, abych měla z čeho žít." To ho naplnilo úžasem. Na tuto možnost ani ve snu nepomyslil. [5]
Sama se sebou bojuje a v určitých situacích pohrdá svojí osobou. Vidí v sobě "matku" a ochranitelku Petra. Přeje si zažít štěstí, nachází ho v mladíkovi. Snaží se sice ignorovat válku, ale uvědomuje si, jak ovlivňuje její život. Přesto překypovala citlivostí, vysnila si budoucnost, i když nemožnou.
Citace: "Lucie byla pravá žena, takže představa těch něžných drobností a intimních rodinných obrázků každodenního života ji mnohdy dojímala až k slzám." [6]
Vlastní názor na knihu:
K dílu Romaina Rollanda se vracím již podruhé. Poprvé jsem se pokusila Petra a Lucii přečíst asi v 6. třídě. Nechápala jsem názory. Dnes, o pár let starší, rozumím postojům Petra i Lucie. Prožívají období buřičství. Jsem ve stejném věku a chápu spoustu věcí: Petrův obdiv ke staršímu bratrovi, povinnosti Lucie, odpor k válce,… Příběh sice nekončí šťastně, přesto si myslím, že pro Petra a Lucii smrt představuje určité vysvobození ze společnosti, kterou pohrdají a necítí se její součástí.
Použitá literatura:
ROLLAND, R. Petr a Lucie. Praha: Albatros, nakladatelství pro děti a mládež 1975.

[1] ROLLAND, R. Petr a Lucie. Praha: Albatros, nakladatelství pro děti a mládež 1975. Str. 13
[2] ROLLAND, R. Petr a Lucie. Praha: Albatros, nakladatelství pro děti a mládež 1975. Str. 32, 33
[3] ROLLAND, R. Petr a Lucie. Praha: Albatros, nakladatelství pro děti a mládež 1975. Str. 53, 54
[4] ROLLAND, R. Petr a Lucie. Praha: Albatros, nakladatelství pro děti a mládež 1975. Str. 25
[5] ROLLAND, R. Petr a Lucie. Praha: Albatros, nakladatelství pro děti a mládež 1975. Str. 25
[6] ROLLAND, R. Petr a Lucie. Praha: Albatros, nakladatelství pro děti a mládež 1975. Str. 61
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Beltrix Beltrix | Web | 20. září 2011 v 20:51 | Reagovat

Tuhle knížku neznám, ale zní opravdu zajímavě...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Všechny postavy (kromě mých vlastních) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva.
Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.