Hegelova filozofie a problematika dialektiky

17. února 2009 v 20:34 | Alis |  Filozofie
HEGELOVA FILOZOFIE A PROBLEMATIKA DIALEKTIKY - ZSV


Život Georga Wilhelma Friedricha HEGELA:

Narozen: 27. srpna 1770, Stuttgart
Zemřel: 14. listopadu 1831, Berlín
Ovlivněn: Parmenides, Platon, Aristoteles, Spinoza, Montesquieu, Rousseau
Ovlivnil: Marx, Bradley, Dewey, Sartre, Iqbál, Rádhakrišna, Singer
Hegel měl 2 mladší sourozence. Kromě návštěv školy ve Stuttgartu ho matka vyučovala latině. Jakmile dokončil školu, vstoupil do semináře. Brzy ovšem zjistil, že spíše než kněžské roucho ho láká filozofie. Po doktorátu z teologie se rozhodl pro učitelské povolání. Pracoval jako soukromý učitel rodiny žijící v Bernu. Rodina ho přivedla do vyšší společnosti, vedla s ním debaty a rodinná knihovna mu byla vždy k dispozici.
Při další práci studoval v Jeně, tu ale obsadili francouzské jednotky a Hegel musel odejít. Nějaký čas pracoval jako žurnalista a později začal učit ve škole. Velmi uvítal svou vysněnou práci profesora filozofie na univerzitě v Heidelbergu. Oženil se s Marií von Tücher, která mu porodila dva syny. Později učil v Berlíně, kde zemřel.



Hegelova filozofie:

Hegel patří mezi představitele německého idealismu. Snažil se vyjádřit skutečnost jako projev ducha. Jeho spisy se moc dobře nečtou. Užíval těžké formulace, ale přízeň si získával především hloubkou myšlenek. Samozřejmě jej ovlivnily důležité světové události, které do jeho doby spadaly - např. francouzská revoluce a osobnost Napoleona vůbec.
Pro Hegela není filosofie jen poznáním či vědou, nýbrž "pravá potřeba filosofie nemíří patrně k ničemu jinému než naučit se žít"; tato potřeba vzniká "když z lidských životů mizí síla sjednocení a protiklady ztratily svoji životnost". V myšlení člověk "hledá svou svobodu a základ mravnosti". Jejím úkolem je "pochopit to, co jest, neboť to, co je, je rozum." Jako je každý člověk "synem své doby", tak je také filosofie "svojí dobou uchopenou v myšlenkách". Mnozí se bohužel domnívají, že myšlení je "svobodné jen když se odchyluje od obecně uznávaného a platného, když si dovede vynalézt něco zvláštního". V této "neklidné samolibosti" je pak kdekdo "přesvědčen, že rozumí filosofii vůbec a je s to o ní hovořit". "Žádné jiné umění ani věda není v takovém opovržení", aby si každý myslel, že je "přímo vlastní, ovládá".[1]
Podle Hegela souvisí ve světě všechno se vším. A napětí, protiklady a změny jsou součástí života. Vědomí dítěte (bytí o sobě) se postupně mění na vědomí ke druhému (bytí pro druhé). Když se pak vrátí k sobě samému stane se lidskou bytostí. Zavádí se pojmy - duch, svoboda. Chápe člověka a vztahy lidí, které mají. I díky křesťanství vidí svět jako dramatické dějství, v němž se nakonec vrací lidský duch k sobě. Hegel obohatil filozofii právě kvůli důrazu, který kladl na dějiny a změny ve světě. Hegelovy myšlenky ovlivňovaly i řadu nehumanitních oborů, jako například biologii a astronomii.

Filosofie dějin:

Hegel přikládal velký význam historii a věřil, že člověk a jeho chování je ovlivněno dobou, ve které žije. Hegelovo dílo Filosofie dějin zahrnuje dobu od starověkých civilizací až po Francouzskou revoluci. Snaží se odhalit smysl a význam světových dějin, čímž se dost lišil od názorů lidí své doby, kteří dějiny považovali za sled náhod.
Země podle Hegela tvoří jen malou část vesmíru a život vznikl náhodně - z plynů, pak nastal přirozený výběr.
Základní myšlenkou tohoto díla je vlastně důležitost dějin, protože díky ní si lidé dokáží uvědomit svoji svobodu. Až od dob Perské říše Hegel datuje pravé dějiny.

a) orientální státy:
- např. u Číny, Indie se rozvoj zastavil
- za jediného svobodného považoval Hegel v těchto zemích panovníka, který v podstatě ovládá morálku i právo poddaných
- Číňané věřili, že jsou dětmi císaře, a Indové zase typickou svobodu nepoznali díky kastovnímu systému

b) Persie:
- zde platil zákon pro panovníka i pro poddané, jimž dával určité množství svobody
- Peršané uctívali Světlo, jehož si Hegel sám cenil
- odtud Hegel začíná sledovat svobodu společnosti

c) Řecko:
- Hegel vidí řecko - perské války jako střet despotismu Persie a řecké demokracie, která vítězí
- chyby řecké svobody: otroctví, určitá vnitřní spjatost se svým městským státem, která Řeky svazovala, ale kterou dodržovali dobrovolně díky dlouholetým zvykům, a nesamostatnost Řeků v důležitých rozhodnutích
→ pro další vývoj svobody je důležité kritické myšlení (naprosto samostatný názor
a reflexe (myšlení o myšlení, sebepoznání)
- jakmile ale Atéňané začali smýšlet zcela svobodně, témě končí vliv řecké společnosti

d) Řím:
- pro římské zákony bylo "individuální právo" velmi důležité, ale svoboda, která by umožňovala různé pohledy na život a způsob života v Římě neexistovala
- křesťanství: - Ježíš Kristus = člověk, syn Boha → duchovní svět znamená domov (náboženské
sebevědomí
- svobodu přináší odstranění otroctví, nevěří se věštbám, vzniká mravnostní morálka
- ve Východořímské říší postupně ztrácí křesťanství svoji čistotu

e) Germáni:
- podle Hegela období od konce Římské říše po moderní svět
- řadí sem: Německo, Skandinávii, Nizozemí, Británii, Itálii, Francii
- důležitost hraje reformace
- církev potlačuje svobodu lidí, protože vyžaduje přehnanou poslušnost
- jelikož církev přeměňuje víru na materiální úroveň (odpustky), dochází ke změně = reformaci, se kterou přichází Germáni
- reformace nezasahuje pouze do náboženství, ale i do způsobu života → svoboda ducha
- veškeré sociální instituce se musí shodovat s rozumovými pravidly (základ osvícentví)
- Francouzskou revoluci považuje Hegel za neúspěšnou, ale za přínos považuje, že jiné země začaly klást i ve svých zákonech větší důraz na svobodu (osobní, vlastnictví)


dějiny naučily lidi dát na své přesvědčení, svět je veden rozumem, promyšleně →

subjektivní i objektivní svoboda




Filozofie práva:

"U anglicky mluvícího čtenáře vyvolává Filozofie práva (Philosophy of Right) dojem, že jde o dílo pojednávající o dobru a zlu, jinými slovy, že jde o studie o etice. Etika zaujímá v Hegelově Filozofii práva přední místo, avšak její předmět má blíže k politické filozofii. V německém názvu knihy je použito slovo "Recht". To může znamenat "správný", ale má to i širší asociace včetně "zákona" v tom smyslu, v jakém mluvíme o "zákonnosti" (právu) jako celku (nikoli o nějakém jednotlivém zákonu).
Filosofie práva tedy vyjadřuje Hegelovy filozofické názory na etiku, právo (jurisprudenci), společnost a stát. Protože v centru Hegelovy pozornosti je vždycky svoboda, obsahuje Hegelova Filosofie práva nejpodrobnější výklad svobody v sociální a politické oblasti."[2]

Přikládá obrovský význam svobodě, které člověk dosáhne pouze ve společnosti, kde je na vysoké úrovni vztah občana a státu. Připouští totiž, že člověka ovlivňuje společnost, se kterou se lidé vyvíjí a které tvoří historii. A právě kvůli tomu, jak lehce se necháme ovlivnit, naše svobodu označil Hegel jako abstraktní.
Pokud chce člověk udělat cokoli svobodně, nesmí po tom toužit (např.: dostat se na vysokou školu, být milován,...). Pak totiž nečiníme svobodné rozhodnutí, ale jsme ovlivněny tužbou. Stejně tak nás ovlivňují přirozené tužby - sexuální, touha po potravě,… a získané - touha po vzdělání, penězích, rodině,… Člověk se podle Hegela má rozhodovat na základě rozumu (souhlasí s Kantem). Člověk je povinen tak jednat. To, co děláme na základě povinnosti nás osvobozuje.
Hegel prosazoval organickou obec, jakožto místo, kde člověk nalezne své vlastní uspokojení tak, že podpoří názory, přání a potřeby, které odpovídají obci, tzn. najde sám sebe pouze jako člen společenství lidí. Nabízí se tedy otázka: Existuje rozdíl mezi řeckými polis a Hegelovými obcemi? Podle Hegela ano: lidé v obci žijí v jiné historické epoše, poučili se z chyb Řeků a udržují si právo na svobodná rozhodnutí. A důležitou roli v organické obci hraje rozum!
Přestože nestaví svoji filozofii na autoritách, důležitost v jeho názorech hraje konzervatismus a to především ve filozofii práva. Hegel nesouhlasil se svobodnými volbami. Bál se, že by došlo k tomu, co se stalo v Aténách - lidé by nevolili na základě rozumu, ale podle názoru společnosti. Rozhodně nepodporoval totalitní systémy, i když se to podle jeho vysvětlení organické vesnice může zdát. Protože v organické vesnici sice všichni pracují a konají ve prospěch všech, ale v totalitních režimech se vždy najdou tací, kteří nesouhlasí, musí však mlčet, což popírá Hegelovu svobodu vyjadřování (měla jistá omezení a existovala tenká hranice například mezi pomluvou a názorem). Stát zahrnuje všechny prvky sociálního života. Občanská společnost funguje díky mravnosti. Velmi důležitou roli má vlastnictví a rodina, v níž jsou pevně dány role muže a ženy.
Ve všech filozofiích přikládal Hegel velký význam duchu, kterým myslí lidskou duši, mysl.


Fenomenologie ducha:

"Oxford English Dictionary nám říká, že "fenomenologie" označuje "vědu o fenoménech jako odlišnou od vědy o bytí". To je vše velmi správné, jestliže jsme už obeznámeni s rozdíly mezi "fenomény" a "bytím". Těm, kdo nejsou, týž slovník ochotně vysvětluje, že "fenomén" znamená - při svém filosofickém užití - "to, co smysly nebo mysl přímo zaznamenávají; bezprostřední předmět vnímání (na rozdíl od substance neboli věci o sobě)". Distinkci "bytí", na kterou tu narážíme, lze osvětlit na rozdílu mezi měsícem, jak se jeví v mém vidění, a měsícem, jaký skutečně jest. V mém vidění se jevil minulou noc jako stříbrný srpek, ne větší než tenisový míček; ve skutečnosti je to ovšem skalnatá koule o průměru několika tisíc kilometrů. Ten stříbrný srpek je fenomén. Fenomenologie je tedy studium způsobu, jak se nám věci jeví." [3]

Podle Hegela je fenomenologie ducha to, jak se duch jeví sobě samému. Hegel se zaměřuje na různé formy ducha. Člověk nachází pravdu, pokud poznává. Ovšem k poznání nám nestačí jen vidět. Hegel věřil, že poznání je odříznuto od skutečnosti a naopak, ale přesto o poznání uvažuje jako o reálné věci. Abychom ale mohli dospět k poznání, musíme se nejdříve soustředit na naše vědomí. A právě zkoumání vědomí zachycuje Fenomenologie ducha.
Vědomí i svoboda se vyvíjely společně s dějinami, proto Fenomenologie ducha souvisí s Filozofií dějin. Protože historii bere Hegel jako nutnou a nenahodilou.
Jako první vědomí Hegel uvádí to, které se "zmocňuje" tomu, co proti němu právě stojí. Proto by člověk neměl popisovat, co právě vidí, ale pouze, že je to teď a tady. Při poznání nestačí pouze čerpat ze zkušeností, musíme zapojit i mysl.
V závěru Fenomenologie se objevuje myšlenka, že vědomí se odráží samo v sobě. V podstatě jde o sebe - vědomí, které se vyvíjí a potřebuje kontrast, něco mimo sebe.
Nejčastěji obdivujeme ten úsek Fenomenologie dějin, kde Hegel zavádí dva pojmy: pán a rab.
"Každá osoba tedy potřebuje tu druhou, aby si zjednala své vlastní vědomí o sobě. Co je to přesně, co každá vyžaduje od té druhé? Hegel naznačuje, že je to uznání a poznání.

Jestliže hodnotě nějaké osoby je systematicky upíráno uznání všemi lidmi, na nichž on nebo ona závisí - jako se to může stát v rodině, jejíž jeden člen se stane obětním beránkem za hříchy všech ostatních - vědomí identity této osoby může být zcela zničeno.

Požadavek uznání je vzájemný. Člověk by si proto myslel, že lidé se mohou v pokoji navzájem uznávat, a tím to bude vyřízeno. Místo toho nám Hegel říká, že sebevědomí se snaží být čisté, a aby toho dosáhlo, musí dokázat, že není svázáno s žádnými pouze materiálními předměty. Ve skutečnosti je sebevědomí dvojitě svázáno s hmotnými objekty: je připoutáno k svému vlastnímu živému tělu a k živému tělu jiné osoby, od níž se dožaduje uznání." [4]

Člověk se může zbavit svázání pouze bojem s osobou, s níž je svázán (člověk se nebojí o vlastní tělo ani o člověka, se kterým je svázán). Boj tedy Hegel vyžaduje pro ty, kteří se chtějí stát sebevědomými bytostmi.
Pokud se uskuteční boj, vítěz, aby mohl cítit zadostiučinění, musí poraženého nechat žít, pak se totiž stává poražený rabem a vítěz pánem (tzn. rozdíl mezi vládcem a ovládaným). Pán sice nechává raba pracovat, ale pán nemůže být "nezávislým vědomím", protože raba považuje za věc a uznání od věci mu rozhodně nestačí. Rab vytváří materiální předměty, takže na tom není tak špatně, jak by se na pohled zdát. Rab totiž manuální prací a výrobky objevuje svého ducha.
Cílem Fenomenologie je absolutní poznání, které lze dosáhnout prostřednictvím vědomí svobody. Sebepoznání v sobě skrývá určitou formu poznání i svobodu. Hegel označuje sebepoznání pojmem absolutní poznání. Až poznáme svět, dosáhneme absolutního poznání. Nejedná se o vědecké poznání. Hegel o sobě mluvil jako o absolutním idealistovi, v tom smyslu, že konečná realita je mentální, duchovní. Duch realitu vnímá mysteriózně a mimo svůj dosah. Duch musí zjistit, že že si skutečnost sám vytváří, aby skutečnost vnímal přímo.
Filozofie a náboženství:

Hegel nevěří v rychlý převrat společnosti, podle něj má vše svůj čas - o čemž ho přesvědčily dějiny. Prohlašoval, že náboženství rozbíjí a roztřišťuje lidskou přirozenost a staví ji proti sobě samé. Za hlavní důvod roztříštění považuje důraz, který se kladl na pobyt Boha mimo pozemský svět.
Podle Hegela se v osobě křesťana zrcadlí sám věřící. Po jisté době přestal Hegel náboženství soudit tak přísně (sám vyznával luteránství).


Hegelova logika a dialektika:

Jako cíl logiky Hegel uvádí pravdu, a to tu, která studuje pravdivé myšlení (obsah nerozhoduje).

"Každé A je B

X je A

Tudíž X je B

Místo A, B a X bychom mohli napsat "člověk", "smrtelný", a "Sokrates"; nebo bychom mohli napsat "čtyřnohý živočich", "chlupatý" a "moje milovaná želvička". Důkaz je platný v obou případech, ačkoli je-li nepravdivá premisa, musí být nepravdivý i závěr. Platnost je věcí formy, nikoliv obsahu. Pro logika je obsah nezajímavý.

Z tohoto oddělení formy od obsahu plyne, že nám logika neříká nic o aktuálním světě. Formy důkazu, který popisuje logika, by byly přesně tytéž, jaké jsou, i kdyby lidé byli nesmrtelní a želvy chlupaté. A nezměnily by se, i kdyby neexistovali vůbec žádní lidé nebo želvy." [5]

Opravdovou realitu Hegel hledá v mentálních a intelektuálních sférách. Na tuto opravdovou (= nejhlubší) realitu se Hegel dívá jako na ducha, který utváří svět a zkoumá principy myšlení. Abychom byli schopni pochopit svět, musíme poznat základ stvoření světa. Čisté myšlení Hegel odhaluje dialektickou metodou (= metoda výkladu).


Hegel zavádí 3 důležité pojmy:

1. teze: - jedná se o "absolutní ideu"


- příklad: zvyková pospolitost v řeckých městech, Řekové jednali v souladu s obecným


prospěchem

2. antiteze: - existence mimo přírodu

- příklad: zaniká harmonie Řecka, ale objevuje se svoboda (= abstraktní svoboda)

3. syntéza: - spojení teze a antiteze, překonání jejich nedostatků

- pozn.: Hegel za ideální společnost (podle syntézy) označil tehdejší německou

společnost

- závěr dialektického pohybu (pokud je jednostranná, poslouží dále jako teze)


"Hegel začíná nejneurčitějším, nejbezobsažnějším pojmem ze všech: bytím neboli holou existencí. Čisté bytí říká, je čistá neurčitost a prázdnota. Čisté bytí v sobě nemá žádný objekt, který by myšlení mohlo uchopit. Je naprosto prázdné. Ve skutečnosti je to nic.

Od tohoto šokujícího začátku postupuje však dialektika Logiky dále. První teze, bytí, se převrátila ve svou antitezi, nic. Bytí a nic jsou obojí, protikladné i totožné; jejich pravdou je tudíž tento pohyb do i od sebe navzájem - jinými slovy, je to vznikání." [6]

Protiklady existují téměř ve všech aspektech života a v dějinách existují protiklady. Jen dialektický vývoj přináší shodu. Bytí vede k dalším pojmům o skutečnosti, které se po delší době zdají nedostačující a vznikají další důležité pojmy až po "absolutní ideu" (pravdu, bytí, život) = cíl Hegelovy logiky. Absolutní idea k pochopení sama sebe využívá náboženství a umění a také filozofii. Formou sebepoznání se absolutní idea vrací k sobě. Hegel říká o absolutnu, že je všechno.

Robert Whittemore se Hegel zabýval a označil ho za panenteistu (člověk, který věří, že svět je ztělesněním boha). Hegel věřil, že Bůh zdokonaluje svět, aby zdokonalil sebe.



Vlastní názor:

Osobně souhlasím s Hegelovou myšlenkou, že dějiny mají svůj smysl a že během let docházelo k vývoji světa - filozofickému, technologickému, politickému, …

Troufám si nazvat Hegela i politologem, protože na dějiny se díval i z politického hlediska - zákony, postavení obyvatel, chování obyvatel.

Zvláštní je, jak si Hegel vážil svobody a jak ji popisoval. Především proto, že ve své době pravou svobodu vlastně nepoznal. Nebo jí možná přikládal velký význam a překvapilo by ho, jak snadno lidé v dnešní době podlehnou cizím svodům a málo vlastní svobodu brání.

Nemohu se obránit dojmu, který ve mně vyvolává jeho "organická obec", a to komunistický nádech. Ale věřím, že by ho formu komunismu minulých let vyděsila.

A pokud s myšlenkou, že člověk má poznat sebe, aby poznal vše ostatní, přišel Hegel, pak tato geniální myšlenka přetrvala léta. Jako Alena Hesová sama se sebou žiji už 19 let a musím přiznat, že někdy jsem vlastním chováním dost šokovaná!

Velmi zajímavý názor zastává Hegel v pojmech pán a rab, protože názor, že člověk potřebuje druhého (ať přítele, rodinu, tak i nepřítele). A k dokonalosti dovedl toto mínění tvrzením, že i Bůh potřebuje svět.

V jeho logice bohužel nevidím žádnou logiku. Dost mi připomíná matematiku :-) (např. negace výroků).


Použitá literatura:


[Online]. Dostupné z URL: www.wikipedia.org [aktualizace - 26.12.2008]


Singer, P. Hegel. Praha: Argo 1995




[1] Georg Wilhelm Friedrich Hegel [Online]. Dostupné z URL: www.wikipedia.org [13.12.2008]
[2] Singer, P. Hegel. Praha: Argo 1995. str. 36
[3] Singer, P. Hegel. Praha: Argo 1995. str. 65
[4] Singer, P. Hegel. Praha: Argo 1995. str. 78, 79
[5] Singer, P. Hegel. Praha: Argo 1995. str. 98, 99
[6] Singer, P. Hegel. Praha: Argo 1995. str. 103
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 jakub jakub | E-mail | 30. listopadu 2011 v 9:02 | Reagovat

Kde bych nasel neco o zaniku jeho skoly Dekuju

2 Alis Alis | Web | 30. listopadu 2011 v 19:36 | Reagovat

To netuším. Je to už hodně dlouho, co jsem tenhle referát psala. ;-)

3 David David | E-mail | 11. dubna 2012 v 22:11 | Reagovat

Pěkné :-)

4 Samantha Samantha | Web | 14. dubna 2012 v 11:54 | Reagovat

Ahoj :-) Páni, hledám si tu na netu něco o filosofii kvůli maturitě, narazím na Tvůj článek, říkám si: "Paráda, tohle je dobrý, takhle to vysvětluje profesor, to mu pomáhá," učím se, a pak vyjedu nahoru a koukám, že jde o stránku FF Harry Potter. Taky píšu!! =) A víš co? Pak se kouknu do menu a máš tam odkaz na Tomáše Kluse? Nechápu, Kluse mam hrozně ráda. Takže koukám, že někdo podobně zaměřený jako já si jen tak píše blog a já na něj narazím při hledání filosofie? Zajímavý ;-)... Hlavně se mi nesměj, prostě jsem jen měla potřebu Ti to napsat, potěšilas mě ;-) A Tvá stránka putuje do mých oblíbených, doufám, že Ti to nevadí ;-)

5 Alis Alis | Web | 14. dubna 2012 v 13:29 | Reagovat

Samantha: Tak jsem moc ráda, že je někdo se stejným vkusem jako já. :-) Na gymplu jsem měla filozofii celkem ráda. Když jsem ale absolvovala kurz na VŠ, tak jsem ji začala nenávidět. Ale jelikož tě sem přivedla, zase si u mě trochu šplhla. :D Samozřejmě mi nevadí, že sis mě přidala do oblíbených. :-)

6 Vašek Vašek | E-mail | 27. listopadu 2013 v 19:55 | Reagovat

Hegel je velmi obtížný filosof. Jen bych rád uvedl na pravou míru několik věcí. Prosím neberte to jako negativní kritiku, ale jako kritiku konstruktivní. S tím poznej sebe, poznáš vše - to je ještě starší než Hegel, je to z Delfské věštírny - takže minimálně 2500 let staré.
Hegel a komunismus - to je kapitola sama pro sebe. Marxismus-leninismus vychází právě z Hegela (hlavně dialektika). Hegel věřil, že pro dobro celku, může být jedna květinka pošlapána. Tvrdil, že dějiny spějí ke svobodě, nicméně lidstvo není na tuto svobodu připraveno, tak potřebuje nad sebou bič - možná by se mu i komunismus zde praktikovaný zalíbil. Jak jsem však říkal, Hegel je opravdu hodně komplikovaný filosof a kdo tvrdí, že se v něm vyzná a dokonale ho chápe, tak lže:-)

7 Alis Alis | Web | 29. listopadu 2013 v 18:27 | Reagovat

Já si těch náprav cením. :) Je to strašně dlouho, co jsem tenhle referát psala. Ale byla jsem na něj kdysi na gymplu pochválená a tak jsem si říkala, že by někomu mohl trochu pomoct.
Když jsem si tak pročítala pár řádků... dneska bych to napsala asi trochu... no, minimálně jinak. :-)

8 SergiooN SergiooN | E-mail | 16. ledna 2017 v 21:53 | Reagovat

I found this page on 17th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

9 TomkoW TomkoW | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 14:47 | Reagovat

Čekám na nový zajímavý článek na svém blogu

10 Caseyobjed Caseyobjed | E-mail | Web | 7. října 2017 v 15:34 | Reagovat

Some people, especially those running on busy daily schedules tend to use the pills to help maintain weight since they can not afford to follow all the diet programs. This is not advised. It is recommended that one seek advice from a professional in this field before using the pills. This can save one from many dangers associated with the misuse.

The diet pills should always be taken whole. Some people tend to divide the pills to serve a longer period of time. This is not advised and can lead to ineffectiveness. If it is required that one takes a complete tablet, it means that a certain amount of the ingredients are required to achieve the desired goal. It is also recommended that one does not crush the pill and dissolve it in beverages. Chemicals found in beverages have the potential of neutralizing the desired nutrients in the pill thereby leading to ineffectiveness. The best way to take the tablets is swallowing them whole with a glass of water.

The diet pills speed up the metabolic processes. This is the key factor that leads to the burning of all the fats in the body. This means that one passes out lots of urine, which subsequently leads to dehydration. It is imperative that the user take lots of water round the clock. This will help curb dehydration, which can lead to health problems. In addition to that, water offers the required medium for the function of the nutrients and elimination of the fats.

When buying the review of diet pills, it is imperative that one gets the most recommended dose. People tend to compromise the quality and effectiveness of the tablets due to the variation in cost. The low priced pills depict poor quality, which means their effectiveness is not reliable. Some have also been found to cause health problems. The dose should also be taken as recommended. Over dose will not speed up the process but rather lead to complication. This will increase risk of side effects. If the taking of the pill is forgotten, do not take more to compensate for the lost time.

The diet plan enclosed with the diet pills has also to be followed. According to the requirements, the termination of the diet must be done even with no results. This means your body is irresponsive.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama



Všechny postavy (kromě mých vlastních) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva.
Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.