Komentáře

1 Colette Colette | Web | 19. srpna 2011 v 10:11 | Reagovat

Alis- věřila bys, že taky brečím jako želva? :((((((( Ale byl to správný konec, přesně takový, co mám ráda, opravdový.
Dostal Severus nakonec tu myšlenku od Thal, nebo ne?
Tuhle povídku si asi zařadím do knihovničky, naprostý klenot v HPFF.
Jsi úžasná.

2 Colette Colette | Web | 19. srpna 2011 v 10:12 | Reagovat

Pardon, toto patří ke Spřízněným duším :(

3 Aiwendil Aiwendil | 19. srpna 2011 v 10:21 | Reagovat

Konec byl určitě zajímavý, ale nemůžu říct, že jsem spokojená nebo nespokojená, proto nebudu hlasovat v anketě. Asi to tak mělo být, i když to jejich přátelství - jak se objímají a dotýkají - by se mi jako Ronovi tolik nelíbilo. Nejspíš i on zmoudřel.
Líbila se mi scéna, jak dal Severus Harrymu dárek a že se tak sblížili. Harry zde sice nehrál tak velkou roli, přesto ho ale nemůžeme vypustit, zvlášť když si vzpomenu na scénu s Kamenem vzkříšení.
Ať je konec jakýkoliv, je napsán velmi pěkně. Umíš dobře vyprávět a ať napíšeš cokoliv, napíšeš to tak, že na to nikdo nemůže nic říct... :-)

4 GwenLoguir GwenLoguir | 19. srpna 2011 v 10:56 | Reagovat

Ty... TY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Si úžasná spisovateľka.
Ale KONCE ti SAKRA nejdú!
Alebo tak neznášaš Severusa?! Aaaaa! Sakra! Veď by si si mohla potriasť rukou s Lily Potterovou! Týraj ho!
Miluje ju! Miluje! Inak by NEstratil dych!!! A ty dáš tomu neschopnému trubirohovi ešte syna!!!
Mám na jazyku nepríjemné slová neznášam ťa, ale viem, že to nie je pravda a iba som pekelne nasratá. To ti tá hŕba hlasov, čo bola pre !SEVERUSA! nenapovedala, koho chceme?! Kruci! Akoby nestačilo, že tá ... osoba, Rowlingová ... ešte aj ty! Ste sa proti nemu spriahli?! Jeminenky! Keď ma takto chceš rozrušiť vždy, keď od teba niečo dočítam, budem si priať radšej nekonečné poviedky ako telenovely. Sa bojím už konca Spojeni životem (a to Draca ani nijako nezbožňujem) a ešte aj toho ďalšieho, kde sa má vyskytnúť Severus. Prisampačku, keď dostanem infarkt, bude to tvoja chyba! Najprv v noci ten magor a teraz ty...
To bol teda pekný darček... Och! Raz! Raz! Veď aj on je človek! A vytrpel si možno viac ako všetci tam dohromady - okrem Molly a Arthura. Strata dieťaťa... Keď nad tým uvažujem, EŠTE môžem byť vďačná, že pri Dušiach Severus ani nevedel, že s ňou zomrelo aj dieťa! Grrrr! Škrtiť. No prečo to robíš? Také skvelé... a také na zabitie zakončenie... Ja ťa jednoducho nepochopím. V živote máš dosť nanič vecí, treba to ťahať aj do sveta fantázie? Nemôžu byť aspoň tu šťastné konce? Chcem tak veľa? Začni počúvať Lenku Filipovú alebo Karla Zicha (na tom som vyrastala, takže sú to z mála "našich" spevákov, ktorých mám rada, inak počúvam čisto zahraničné (ale české sa nedá považovať naozaj za zahraničné, keď plynule rozumieš.))
Mne to tak nejde do hlavy...

5 Evička Evička | 19. srpna 2011 v 11:54 | Reagovat

Excelentní jako vždy. Je pravda, že jsem chtěla, aby Hermiona do konce života vrkala se Severusem v Bradavicích (vrkala?), ale přesvědčila jsi mě, že tvůj konec je správný. Pořád se ale nemůžu zbavit jistého nelibého úšklebku, když se tam objevuje Ron (i když v knížce ho mám ráda), čemuž dopomohl taky fakt, že jsi jim nadělila ještě Huga :D Každopádně, jsi mistr v psaní překvapivých konců. Asi neumím správně napsat, co myslím, i když -  zkusím to. Začátek poslední kapitoly - člověk si říká, je to Severus, o chvíli dál - je to Ron, jdou na oslavu - je to Severus, na oslavě - je to Ron, Rose nechce jít otci naproti - je to Severus, nakonec - je to Ron. (sice jsem nepřemýšlela o tom, že by asi neměla Huga, kdyby byla se Sevem, ale co, stejně to vždycky uděláš děsně napínavý) :D Jenom by mě zajímalo, co dal Harrymu Severus? (doufám, že to není úplně zjevné a že nejse jediná, komu to nedošlo) :D Povídka se mi moc líbila, bude se mi po ní stýskat a doufám, že jí brzo "zknižníš" :D

6 Valli Valli | 19. srpna 2011 v 13:19 | Reagovat

[4]: Naprosto s tebou ve všem co si napsala souhlasím :D
No aspoň, že je Severus šťatsný -.-

7 Snapea Snapea | E-mail | 19. srpna 2011 v 14:11 | Reagovat

Ts, ts, ts.... Alis, ty tvoje konce... U duší jsem to očekávala, tam to zkončilo relativně dobře, Severus se Leiou a svým potomkem snad po smrti shledal. Pravda, vrčela jsem si a hudrala pod nos.;-) Ale nechat Hermionu v prackách Ronaldovi, který je s prominutím kurevník?! I Potter mi byl zde sympatičtější, než ten zrzavý záletný idiot. No nic... Chválím za psaní, vážně výborné!;-)

8 Lia Lia | 19. srpna 2011 v 14:33 | Reagovat

Teda... Nejak si nejsem jistá co mám napsat.
Tak začnu od začátku - napsané je to krásně, nádherně, ALE!
Čtu začátek a vidim plášť -> je to Sevie! ale pak néé :-(
Chudinka zůstal jen přítelem, to je sice hezké ale já jsem pro verzi ,,Ron fuč a na scénu Severus!" Hlavně se k ní víc hodí
Ale jinak je to opravdu krásná kapitolka plná pěkných scén a obratů
Ale Severus...

9 Ety Ety | 19. srpna 2011 v 14:57 | Reagovat

Já si nemůžu pomoct, ale ten konec je divnej. Je realnej, to ano, ale já mám ráda v povídkách jiný tip konců. Reálný konce většinou najdu v knížkách. A když se mi ty konce nelíbí, tak jdu na internet a tam mi nabídnou jiné konce.
Ale jinak je povídka krásná.
Ety

10 Georgiana Georgiana | 19. srpna 2011 v 17:16 | Reagovat

Je to nádhera!Nesouhlasím tak docela s Gwenloguir, konce ti jdou perfektně. Já jsem si taky ve skrytu duše přála aby nakonec skončila se Severusem a dokonce jsem si to na začátku kapitoly i myslela.Ale za těch pár povídek, které jsem od tebe přečetla jsem poznala, že ty si naprosto nepředvídatelná a že si stejně nakonec napíšeš jak to cítíš. Navíc svět je hrozně nespravedlivý a já si myslím,že pro malou Rose by bylo moc špatné, kdyby se její rodiče rozvedli. Tato povídka se mi líbila, ale musím říct, že mi nepřirostla k srdci tak jako třeba Duše nebo nejnovější povídka se Siriusem(ten název jsem si nezapamatovala).Ale to je nejspíš tím, že už mě unavil pár Hermiona a Severus.Každopádně povídka byla skvělá a skvěle jsem si u ní odpočinula. Takže díky moc Alis! ;-)

11 Cat Cat | 19. srpna 2011 v 19:21 | Reagovat

Inu.. Jak začít.. V anketě jsem nejdřív nechtěla hlasovat, protože jsem si nebyla jistá. Nakonec jsem rozhodla pro "Ne", protože verze "Spíš ne" nebyla.
Kapitola je sice skvěle napsaná a je fajn, že je Mia šťastná, ale.. Není to konec, jak jsem si ho představovala. Nezklamal mě, jenom.. Já vím, že nikdy nejsou věci takové, jaké si je představujeme, ale doufala jsem a modlila se, aby se Mia rozhodla pro Severuse. Myslím si, že by mohl být šťastnější, kdyby se Mia rozhodla pro něj, jen si to neumí představit, možná si to radši nepřipouští a je šťastný alespoň za to, co má.
I když konec není úplně podle mého gusta, stejně ti musím strašně moc PODĚKOVAT, že jsi mu ji nesebrala úplně. Koneckonců, kdo mi může vzít mou vlastní představivost, ve které si nalistuju ještě o pár stránek dál, kde jsou děti odrostlé a Mia své rozhodnutí přehodnotí. Ať už by to bylo sebevíc nepravděpodobné. :-) To, že má povídka tak skvělý základ z ní jen dělá fan fiction dílo, na kterém může být v případě něčí nespokojeností spáchána další - čistě myšlenková - fan fiction. :-)
Nakonec - nejsem naštvaná, jenom lehce nespokojená, což ovšem neznamená, že se na celou povídku a tvůj úžasný styl psaní začnu dívat skrz prsty. :-)

12 Tera Tera | 20. srpna 2011 v 1:25 | Reagovat

nejak me prestava bavit ty povidky s temihle konci cist... u Dusi jsem to chapala... tady ne

13 zuzana zuzana | 20. srpna 2011 v 8:46 | Reagovat

ale fuj, to je tak realne az to pekne neni.chapem ze toto je v podstate stastny koniec, vsetci su stastni ale.... no ved vies.
precitala so si to uz vcera, chcela som hned nahnevane komentovat, ale som na Krete wifi  na plazi blbne, tak sa mi to nepodarilo hned napisat a cez noc som vychladla, a momentalne skor ocenujem kvalitu poviedky ako pre mna nestastny koniec.
Dakujem za krane napisanu poviedku.

14 Alis Alis | Web | 20. srpna 2011 v 9:00 | Reagovat

Tak tentokrát vám zase odpovím nějak "hromadně". Původní konec byl... ještě tragičtější. To nebylo žádné další přátelství mez Hermionou a Severusem. Končilo to ve chvíli, kdy Hermiona opouštěla Bradavice a už se do nich nevracela. Ani tam, ani ke Snapeovi. Takže vás můžu hřát pocit, že vaše hlasování v anketě tenhle konec podstatně zmírnilo.
Pro mě je pár HG/SS tak nějak... nereálný. A to hodně. Chápu, že máte rádi happy endy. Já jako čtenářka taky. Ale ve spoustě povídek mi to přijde tak naivně romantické, že to hodně podkopává celou povídku.
Neumím si prostě představit, jak by se mohlo stát, aby se Snape někde tiskl v noci k Hermioně k posteli nebo jak by se spolu milovali. Včera jsem viděla HP 1 a zcela upřímně - když mě tak napadlo tohle spárování, tak se mi zdál Snape tak trochu jako úchyl. :D
Pokud se vám povídka až do konce líbila, tak přeci nemáte tolik důvodů být nazlobení. Nic se nezměnilo (pokud tedy nepočítáte začátek, kdy spolu ti dva tolik válčili) - budou se vídat v podstatě každý den a jejich vztah je velmi hluboký. A pro mě osobně je takové přátelství možná mnohem víc než láska. Je to pevnější, dlouhodobější a každá zamilovanost po čase přejde, kdežto přátelství zůstává (což je taky důvod, proč je Hermiona pořád šťastná i s Ronem - i oni jsou přátelé, jenomže vývoj tohohle přátelství byl trochu jiný).
Jsem velmi realistická, myslím, že rodina a vztah, který opravdu funguje, je veliká vzácnost - a že to lidi někdy zvořou chybami? No, to se prostě stává. A kdybyste to byli vy, kdo chybuje, jistě byste si ve dne v noci přáli, aby vám bylo odpuštěno a zase jste mohli vést spokojený život. Navíc přes veškerou lásku Rose ke Snapeovi byl Ron její táta a zvládal tuhle roli víc než dobře. Já si upřímně Snapea v roli otce neumím moc představit. Nějak si ho nedokážu idealizovat a jediný hluboký cit, který je dle mého schopen cítit, je to, co cítil k Lily - a i tady se nedá mluvit o nějaké milenecké lásce, protože na ni nikdy nedošlo. A vlastně celou dobu miloval jenom "dítě" (takže v podstatě sestru, věrnou přítelkyni).
Samozřejmě nikoho nenutím, aby tyhle povídky četl. To rozhodně ne. Moje konce jsou MOJE konce. Až se rozhodnu napsat povídku "na přání", tak se to dozvíte jako první. Pokud ale hodnotíte povídku a příběh podle konce... no, to je trochu  krátkozraké. A doufám, že se na mě nikdo nebude zlobit, ale rozhodně bych nepsala povídky, na jejichž začátku bych řekla: kdo má rád typické happy endy, asi by to neměl číst. Ovšem, jak už jsem slíbila, u nynějších rozepsaných povídek (kam počítám i Padlého anděla, jehož první kapitoly se dočkáte velmi brzy) bude MINIMÁLNĚ jeden happy end. ;-)

15 GwenLoguir GwenLoguir | 20. srpna 2011 v 11:34 | Reagovat

To si nečítala Rok jako žádny jiný?! Alebo Pecku?
Poprípade: je to iba v angličtine, ale podľa mňa zo všetkých ukážok Snapea ako otca najreálnejšia, pretože tu okrem starostlivosti nedáva také smiešne tresty, že desať esejí, ale pár na zadok, keď Harry niečo poriadne vyvedie (a Harry je decko, nie pubertiak, čo je ďalšie plus, nelezie tak na nervy (mne) ).
http://www.fanfiction.net/u/1626023/LLALVA
Táto autorka má dve také poviedky a na obe rozpísané pokračovania. Neviem si vybrať, tak som sem šupla ju. Ak máš rada Siria, asi skôr Permanent Complications (mal by sa vyskytnúť v pokračovaní toho druhého, ale zatiaľ sme sa nedočkali - netuším, ako je na tom autorka s písaním).
Že sú to tvoje konce, beriem. Ale nepáčia sa mi (fňuk). A viem, že sú kvôli HE tie poviedky nereálnejšie -ale, pískle, reálnosti máme podľa mňa v živote vážne dosť. A vlastne aj nereálnosti, pretože, niektoré veci čo sa dejú, by som si povedala - teda to už autor kapánek prehnal!
Ale už teraz sa teším na ten jeden happyend. Pretože, prepáč, ale... keď je poviedka dobrá, chceš sa k nej vrátiť. Časom si pripomenúť čo bolo, ešte raz si to užiť. Ale ak sa skončí tak, že ti je z toho do revu (Duše), tak tá túžbe riadne klesne. A to ma, úprimne, štve. Pretože som obe chcela prečítať hneď ako skončíš od začiatku, človek si tak všimne čo inak prehliadol, pri svojich obľúbencoch to zvyknem robiť... a ma prešla chuť. A ja sa rada vraciam k poviedkam, pretože ich nepribúda toľko, akoby som chcela.
A chápem tvoj pohľad na Seva a Hermi - myslím, že voľakedy som sa na to pozerala rovnako, ale keďže tento pár nenormálne prevažuje, zvykla som si a proste si ten vekový rozdiel nepredstavovala a keď, spomenula som si na doby minulé. Pán Knihtley je od Emmy práve o toľko starší ako Sev od Herm. (Austenová - povedal jej niečo ako: aj vás som takto držal na rukách, keď ste boli malá (má vtedy ich malú neter)). Takže... Vážne, pri Asutenke ma to asi prešlo... V reále je to stále divné, ale v poviedkach už - zabudnuté.

16 Alis Alis | Web | 20. srpna 2011 v 11:58 | Reagovat

Gwen: Pecku mám moc ráda! Ale nemyslím si, že by tam byl Snape jako otec bůhví jak úžasný - třeba v Krev není voda toho zvoral opravdu hodně a já si tedy dobrého otce představuju úplně jinak. Můj problém je asi to, že já neumím veliké přehmaty lidí jen tak odmazat a zapomenout. Možná odpustit, ale ne zapomenout. Nedokázala bych odpustit muži, kterého jsem doposud nesnášela, že mi znásilnil matku a připravil mě tak o normální dětství plné lásky (ano, Chiara z Ozvy), ať už by se v mé současnosti choval sebelíp. Snesla bych ho, mluvila s ním, možná bych mi po pár letech řekla "tati", ale dál bych neuměla zajít. Je to můj osobní názor. A nemůže ho změnit nic, co autorky napíšou. Holt každý má svoje názory a nikdo nemá moc všechny mu je změnit jednoduše proto, že chce. Stejně tak bych Snapeovi být Harrym v Krev není voda neodpustila, že by obětoval život vlastního dítěte kvůli lásce k ženě, která ho vlastně nikdy mileneckou láskou ani nemilovala. Kdyby existoval jednotný názor na každé dílo, svět by byl strašně nudný a literatura by nemusela existovat. :-|
Ale je pravda, že "můj" Snape v Severusův syn je nakonec dobrým otcem i cizímu dítěti. A... končí to velikým happy endem. ;-)
Já jsem na povídkách HG/SS začala. A zase tak děsné mi věkové rozdíly nepřipadají. Ale včera, když jsem ho viděla, jak se dívá na 11 letou Hermionu, tak jsem se neubránila té myšlence - pedofil. :D To byl spíš takový aktuální poznatek. ;-)
A na Austenové jsem opravdu ujížděla. Jednu dobu šíleně moc! Její romány jsou skvělé. Ale možná tak nějak vyvažují její vlastní (tragický) osud. Já budu doufat v osobní happy end. A třeba ten, co jsem tady připravila pro Hermi, za ten bych dala nevím co!
A když se nad tím zamyslím, tak jsem napsala i hezké happy endy. Ale u těch prvních povídek. A tak slibuju, že na těch happy endech zkusím zapracovat - aby mi víc sedly. Protože bez mučení přiznávám, že jako čtenářka je mám taky mnohem radši. Tenhle konec se mi ale líbí (i jako čtenářce - ačkoliv v tom nejsem úplně objektivní). Ovšem u Duší jsem vyloženě trpěla. Bohužel, nešlo to jinak. Nic jiného by se tam nehodilo. :-)

17 Katherine Katherine | Web | 20. srpna 2011 v 12:25 | Reagovat

Ach jo, Alis :D já nevím, proč mi to děláš, ale já mám vždycky nějakou představu ideálního konce, ty to vždycky napíšeš úplně do opačné roviny a mně se to ještě ke všemu líbí, to prostě nechápu :D Rozhodně to bylo realistické, ale na druhou stranu, Severus s Hermionou už meli v téhle povídce natolik blízký vztah, že by realistický byl i konec, kde by Hermiona skončila s ním. Trochu mě mrzí, že to tak nedopadlo, ale zase si říkám, hlavně že je Severus šťastný. Takhle získal velmi blízkou přítelkyni a to by pro něj mělo hodně znamenat. Přesto... já si ho jako otce dokážu představit a myslím, že by v tom byl moc dobrý. Sice by byl přísný, ale jsem přesvědčená, že by své dítě velmi miloval. Víš, když Hugo kříčel "Táta, táta!" a objevil se Severus, štěstím mi poskočilo srdce. Na druhou stranu je to tvá povídka a já jsem ji měla opravdu velmi, velmi ráda, a jen ty rozhoduješ o tom, jaký konec jí chceš dát. A mně se to nakonec líbilo i s tímto koncem, ačkoli sama bych si to přála jinak. Takže děkuju moc za další skvělou povídku :-)

18 wixie wixie | 20. srpna 2011 v 13:19 | Reagovat

Tak jsem dočetla a jestli jsem spokojená s koncem - já osobně ne, ale hlavní je, pokud je s ním a s celým příběhem spokojená autorka. Já myslím, že na tento příběh můžeš být pyšná - HG/SS je tu v úžasné linii, která rozhodně nemá obdoby. Co mi trochu uniká - smysl ankety, zda chtějí čtenáři Seva nebo Rona - myslím, že jsi tím mnoha z nás dala mylnou představu o konci a proto je tu tolik udivených komentářů.
Jen bych měla připomínku. Ty říkáš, cituji tě: "Nedokázala bych odpustit muži, kterého jsem doposud nesnášela, že mi znásilnil matku a připravil mě tak o normální dětství plné lásky..." ale to mně osobně přijde trochu v rozporu s tím, že Hermionu vrátíš k záletnému Ronovi. Nestavím to na stejnou úroveň, ale taky to není ukázka nejvyšší ctnosti. :-?
Co jsem tu tak četla, tak se můj názor nejvíc ztotožňuje s Gwen, takže už se nebudu dál rozepisovat - jen bych ještě vyzvihla poznámku Gwen - je fakt, že člověk se velmi rád vrací k hezkým příběhům, když osobní život stojí za starou bačkoru, a proto spíš sáhne po happy endu, než po reálném povídkovém konci, byť byl sebelepší.
Budu se těšit, že na těch šťastných koncích zapracuješ, jak píšeš, a budu doufat v další hg/ss neb je o mně známo, že nic jiného nečtu. :D A od tebe bych si něco obdobně hezkého zase ráda přečetla! Díky za tento příběh.

19 Alis Alis | Web | 20. srpna 2011 v 14:21 | Reagovat

Nemyslím, že nevěra je na stejné úrovni jako znásilnění ženy, které ještě ovlivní celý život dítěte, který je potom nenaplněný láskou. Já se na nevěru a takové věci dívám dost pragmaticky. Myslím, že po letech manželství a stereotypu prostě muž ujede (90% z nich). žena se to třeba nikdy nedoví. Oni to prostě tak nějak mají v povaze. Já osobně bych nevěru klukovi, se kterým třeba pár měsíců chodím, asi odpustila, ale rozešla bych se. Ale kdybychom měli děti, domov, závazky (tím myslím půjčky a takové věci), tak by mě to sice mrzelo, ale odpustila bych. A nejspíš oplatila. Osobně bych od Rona neodešla, kdybych byla v situaci jako Hermi. V mých povídkách se neodráží moje názory. Nebo ne ve všem. To bych se z toho asi brzo zbláznila. 8-)
Pravda je, že nevěra není ctnost. Ale stejně tak není ctnost kousání nehtů, například. Ale mezi těmihle dvěma věcmi je pořádný rozdíl. Stejný jako mezi nevěrou a znásilněním. Teda aspoň v mém žebříčku. Ale třeba se k tomu moje znásilněná Pearl postaví úplně jinak než já. ;-)
Já osobně si ráda přečtu romány od Austenové, které končí tak happy endě. Ale přesto je třeba mou nejoblíbenější knížkou Doktor Živago, který má k happy endu opravdu daleko. :-)

20 Alis Alis | Web | 20. srpna 2011 v 14:22 | Reagovat

Jo a... smysl ankety? Zaprvé mě zajímalo, jestli je vůbec někdo na straně Rona. A za druhé - opravdu jste Severusovi pomohli. Jak jsem řekla - podle mého scénáře by skončil naprosto opuštěný a Hermionu by ani nevídal. Ale to mi zase k takhle poklidné povídce připadalo... příliš kruté. Jsem moc ráda, že jste mi pomohli změnit názor. ;-)

21 GwenLoguir GwenLoguir | 20. srpna 2011 v 14:33 | Reagovat

Zhodneme sa na tom, že Chiara je iný typ ako naše osobnosti...u mňa vo viacerých bodoch. Ale úprimne ani nechcem rozmýšľať, ako by som reagovala na jej mieste. Asi zle, vzhľadom k tomu, aký mám ja vzťah s otcom. Ono, vlastne sa to vzťahom nedá nazvať, keď nad tým rozmýšľam... Nepodstatené. Ale čo sa tam Severusovi musí pričítať k dobru - on má Záujem. A to je sakra dôležité. A pre Chiaru, o ktorú matka nezakopla, asi dvojnásobne. Z tohoto pohľadu to dokonca začínam chápať. Ľudia kvôli pozornosti robia aj divnejšie veci. V bežnom reálnom svete. A aj keď sa mi to ani za máčik nechce priznať, pozornosť rodiča - biologického, je dôležitá. Boh vie prečo. Inak by sa značná časť adoptovaných deciek nechcela dopracovať k tomu, kto sú ich skutoční rodičia a prečo ich odvhrli.
Pravdepodobne nie som normálna - pretože za normálnych okolností sa riadim heslo raz a dosť (alebo, ak ti niekto ublíži raz, je to jeho chyba, ak dvakrát, je to tvoja chyba)... ale... Ja viem, že veľmi ublížil jej matke...nakoniec, aj jej matka jej ubližovala svojim správaním a to je horšia rana do psychiky dieťaťa ako... asi by som... a teraz mi nejde o Severusa, ktorého zbožňujem, ale o obraz otca, ktorý má záujem o svoje dieťa... asi by som odpustila..vlastne, ja by som nemala čo, nie? Áno, presne takto by som si to v hlave krásne od osobnila, je to problém medzi nimi dvoma a keď všetci môžu mať oboch rodičov, v čom som horšia, že ja nie? Keď sú živí a zdraví...
U mňa u Austenky vedie PaP a Emma. A to vlastne vieš, hádali sme sa, či je lepší dabing alebo originál... (originál, rozhodne! :P )Ale tie ďalšie, tie som nedočítala, pretože mi liezli hrdinky na nervy - alebo mi veľmi chýbali dialógy. Ja mám rada dialógy.
Hermi sa má sveta žiť, dvaja muži, čo by pre ňu dali neviem čo, ale čo chudák Severus? Dobre, nebudem začínať svoju tirádu odznova.
Hej, happyend pri malom Pottym a ... Vivianne? bol milý - vidíš, ten bol akurát! Nepresladený, ľahučký...
Hm. No dobre. Musím uznať, že všade nemôžeš dávať happyendy - ale keby si aspoň nenapísala, že mu vyrazila dych - potom by som si mohla myslieť, že ju berie ako super priateľku a nemiluje ju. (prepisovať sa už neoplatí, neboj, to nechcem, ťažko zabudnem...).
Nečítala som všetky tvoje poviedky, ja tam potrebujem slušný kus Severusa k spokojnosti... (alebo naopak, nedostatok Pottera s Weasleym - aj keď musím uznať, že u teba sa Potty správa na svoje pomery rozumne, to oceňujem - Rowla by si mohla brať príklad)
Aj keď poslednou dobou si vystačím aj s Dracom, keď to inak nejde. Tay ma na neho celkom naučila... Aj keď ten vie byť tiež pekne na zabitie, keď ho autorka neprikrášli. Takže som zvyknutá na tú príjemnejšiu verziu. (lezie mi na jazyk, že rovnako ako pri Severusovi, ale, úprimne - jeho originál verzia je taká sladká a dojemná, že prekoná aj jeho nepríjemné správanie)

22 Alis Alis | Web | 20. srpna 2011 v 14:53 | Reagovat

Já spoustu věcí v Ozvě vyčítala i Charlie. Myslím, že se měla víc snažit mít svoje dítě ráda nebo si ji prostě neměla nechat. Ale hodně ji trápila. Což mě zase vede k tomu, že kdyby se Snape takhle neprovinil, tak by měla Chiara krásné dětství. Měla mámu ráda a strádala tím, že ona neměla ráda ji. Neříkám, že bych se Snapeem nepromluvila - snad bych mi i po pár letech byla schopna říct "tati". Ale to její přimknutí k němu je na mě moc rychlé a příliš velké. Ale nebudeme mluvit o jiné povídce. Asi to není úplně slušné - mně šlo jen o srovnání a tohle mi přišlo... no, že to někteří určitě taky čtou, tudíž líp pochopí. ;-)
Já tím "vyraženým" dechem myslela, že jí to slušelo a on ji prostě po dlouhé době zase uviděl (když uvážíme ty prázdniny) a taky.. no, nebudu zapírat, že by mezi nimi bylo vždycky jen čisté přátelství. To asi ne. Ale tak já mám takových přátelství protkaných špetkou milostných citů taky pár. :-)
Draco je extrémně tvárný - na něj jde nacpat v podstatě jakékoli chování.

PS: Já mám nejradši Rozum a cit a Pých a předsudek... a.... Pýcha a předsudek jsou lepší s dabingem. :-P

23 Lia Lia | 21. srpna 2011 v 10:57 | Reagovat

[14]:
Alis popravdě s tebou absolutně souhlasím (se vším cos v komentáři napsala), jen nějaká část mé dušičky která má moc ráda HG/SS chtěla ten konec trošku jiný. A jinak i Já viděla HP 1 a máš pravdu...tenhle pár by reálně nešěl ale mám malou radu. Zkus se na Severuse nedívat jako na Alana (i když je sympaťák ;-)) Ale zkus si projet fanart a najdi si oblíbenou podobu a pak se ti ten pár bude líbit mnohem víc. :-D  :-)

24 ClaireM ClaireM | 21. srpna 2011 v 12:04 | Reagovat

Mně se náhodou tenhle konec líbí... Už od začátku jsem si myslela, že Hermiona patří spíš k Ronovi než k Severusovi, ale bylo by mi hrozně líto, kdyby s koncem této povídky Severus zůstal úplně sám. Takhle má aspoň přátele. A je to takhle lepší i pro malou Rose, protože ať má "stlejdu" sebevíc ráda, tak tatínek je pořád jenom jeden, a Ron, ať už se jako manžel dopustil jakkoli velké chyby, jako tatínek byl suprový.

25 ClaireM ClaireM | 21. srpna 2011 v 12:10 | Reagovat

Ještě jsem zapomněla říct, jak moc mě tahle povídka zaujala. Ze začátku jsem popravdě uvažovala o tom, že ji vůbec nebudu číst, protože nejsem příznivcem párování HG/SS, ale nějak se stalo (a nejspíš za to může tvůj úžasný styl psaní), že jsem se do povídky začetla a netrpělivě jsem očekávala vždy další kapitolu. Mám radost, že povídka skončila tak, jak skončila, a to hlavně proto, že povídek, s párem SS/HG, které končí způsobem "A jestli neumřeli, vrkají spolu dodnes" je už na poli fanfiction celá spousta, takže tvoje povídka mi připadá naprosto vyjímečná. Vztah Severuse a Hermiony mi přijde mnohem, mnohem hlubší než aby potřeboval miliony sladkých slovíček. Takovéhle přátelství je v jistém smyslu důležitější než jakákoliv zamilovanost, protože ta stejně časem většinou vyprchá...

26 Ivet Ivet | E-mail | 21. srpna 2011 v 17:55 | Reagovat

Tak podle mě je to dokonalý konec téhle povídky :-) Líbí se mi, že Hermiona zůstává pracovat v Bradavicích a není z ní žena v domácnosti, protože to by se podle mě musela zbláznit...Jinak je tady moc hezky naznačený vztah Severuse a Hermiony (a já si myslím, že je to prostě vztah: něco, co se nedá pojmenovat láska, ale nevím, jestli přátelsví-možná takové zvláštní přátelství-občas v něm cítíte víc, ale nechcete to pokazit...)prostě úžasný-moc děkuju za tuhle povídku Alis, fakt jsem si ji užila :-)

27 jessey jessey | 22. srpna 2011 v 20:09 | Reagovat

Upřímně-po prvním přečtení jsem byla trochu zklamaná. Prostě jsem si tak nějak od začátku myslela že bude se Snapem - bylo to HG/SS,takže jsem si z toho prostě nějak vyvodila že budou spolu,navíc ta anketa kde Snape vedl o nějakých sto hlasů...První podezření že to tak asi nedopadne,mě napadlo když Snape Hermionu jen objal a usmívali se na sebe- a to při pohledu na Rona. Stejně jsem ale doufala že bude Herm se Snapem. A i v téhle kapitole-když si přála Herm stejné stáří i pro Severuse. Stejně jako Evička jsem si říkala: "Je to Severus! Ne,je s Ronem...Se Snapem!.."Je to suprově napsané,mátla si nás až do poslední chvíle ;-) Píšeš skvěle,o tom není třeba pochybovat, myslím ale že hodně zklamaných je tu proto že ty tvoje konce působí tak šokově. Kdo by čekal že u SS/HG to nakonec skončí přátelstvím? Je to asi nejklasičtější typ povídek z HP a je jasné jak většinou dopadá. Ty sis ho ale napsala po svém a když jsem si to přečetla podruhé, potřetí...přesvědčila si mě o tom tvém konci,že je nejspíš správný-aspoň tady určitě. Jasně,byla jsem pro Snapea jako většina,která teď brblá :-) ale zároveň prostě nemám ráda,jak už jsem tu psala,když se z Rona (nebo i z kterékoli jiné postavy) dělá na něčí(nejčastěji Snapeův;-)) úkor blb,nevěrník...Nabídnout sice přátelství někomu,kdo by chtěl lásku je strašně málo,ale zase tady-vždyť Snape ji tady nedal ani blbou pusu a celý ten jejich vztah, založený na povídání a hraní šachů,vypadá vlastně daleko víc přátelský než jakýkoli jiný...A Ron zůstal sám už v tolika povídkách..Nějak jsi mě prostě přesvědčila že aspoň tady by měl Ron zůstat s Hermionou. Ve skutečnosti,v doopravdickém HP bych to jinak ani nechtěla. Na povídkách SS/HG jsem se čtením ff začínala, ale ještě nikdy jsem se nesetkala s tím že by to u Herm vyhrál Ron- tím je vlastně ta tvoje povídka jedinečná,což se mi na tvojich povídkách líbí. Obdivuju že jsi je nakonec nechala spolu, i když bylo jasné co chceme my-čtenáři ;-) Taky mě zajímalo, jaký byl ten "druhý" původní konec,a ještě že si ho teda nenechala tak! To bys teda naštvala asi i mě protože nejen že by Snape skončil ještě hůř než v originálu- ale i z Rona bys nevěrníka udělala zbytečně. Navíc tahleta povídka byla taková oddechovka naproti tvým ostatním povídkám takže tady by ani tragický konec nesedl. I když ta povídka byla nakonec úplně něco jiného než jsem čekala, líbí se mi a i ten konec mi tam celkem sedí- žádná tragédie ani šílená romantika, ale prostě pohoda... :-)

28 Barunka Charlotte LaRose Barunka Charlotte LaRose | Web | 23. srpna 2011 v 8:03 | Reagovat

Možná, že s tu ten konec některým nelíbil, ale já se nad už po prvním čtením roztékala jako kostka cukru v čaji.
Při posledních dílech jsem si nebyla tak úplně jistá, jestli chci, aby skončila s Ronem nebo se Severusem, ale tohle bylo absolutně dokonalé.
Vlastně, když to tak vezmu, zůstala s oběma. S Ronem i se Severusem. Jsou přátelé a to se mě osobně líbí mnohem víc, než kdyby byli... milenci?
Tady je vidět, že já fakt pár HG/SS nemám ráda :-)
Každopádně je to nádherný konec, absolutně překrásný. Kdybych já něčeho takového dosáhla v reálném životě (tím myslím skvělý manžel, skvělá rodina, dobrý přítel) skákala bych dva metry vysoko a myslím, že asi skoro každý. Jen  si to tady nedovede přiznat, nebo tak něco.
Zkrátka a jednoduše, abych to už moc neokecávala, ten konec byla dokonalý. A já jsem strašně moc ráda, že s Ronem zůstala. :-)

29 serafiiin serafiiin | 31. srpna 2011 v 14:55 | Reagovat

Dlouho jsem tu nebyla a mezitím už jsi tuhle povídku dokončila.. I když trošku jinak, než jsem očekávala..
Přesto, že je to moooc krásnej konec a myslím, že hodně realistickej. Tak se mi moc nelíbí.. Prostě.. Podle mě patřej Severus a Hermiona k sobě. A podle tebe ne =)
No každopádne díky za konec, kde zůstali přáteli a ne ten tragický, kdy už se ani neviděli..
Skvělá povídka, díky =)

30 salliest salliest | Web | 3. září 2011 v 11:10 | Reagovat

Opravdu jsem se konce bála a pořád jsem jeho přečtení odkládala. Ale skutečně nezklamal! Jistě, že jsem jako většina fandila Severusovi, ale když jsem začala číst začátek epilogu, který záměrně naznačoval, že se Hermiona rozhodla pro Snapea (i když to nebylo řečeno přímo a nakonec byl opak pravdou), tak jsem se bála, že to tak opravdu skončí a připadalo mi to hrozně kýčovité. Ano, románek krásný a i esteticky by nebyli špatným párem, ale nemyslela jsem si, že by se Hermiona takto zachovala. Když jsem ale přečetla celou povídku, tak mi bylo jasné, že epilog takto neskončí, protože by to prostě nebyl tvůj styl. :-D
No a nemyslím si, že by byl Snape nešťastný. Přece jenom s žádnou holkou nikdy nic neměl :-P , takže věřím, že mu tato idylka naprosto stačí a vyhovuje. :D
A co se týče Rona, tak bych ho neodsuzovala. Se stane, no. Když se to vezme do důsledků, tak by měla být Hermiona svému muži vděčná, protože díky němu prožila takové dobrodružství. Přece jen by jim to šťastné manželství nevydrželo věčně a časem by se začali hádat, takto si vztah osvěžili a pak si zase mohli zamilovaně padnout do náruče. :-P
Závěrem, na této povídce líbí nejvíc, že je naprosto uvěřitelná a nikdo se v ní nechová nepřirozeně. 8-)

31 nightmare nightmare | 9. září 2011 v 17:19 | Reagovat

prosím prosím prosím o nějaký alternativní konec kde bude Mia šťastná až do smrti se Severusem prosííííííím

32 Alis Alis | Web | 9. září 2011 v 20:20 | Reagovat

Nightmare: Ne, obávám se, že ne. Ale plánuju (někdy ve vzdálené budoucnosti) další povídku HG/SS. Tam se třeba dočkáš. ;-)

33 nightmare nightmare | 13. září 2011 v 15:26 | Reagovat

už se nemůžu dočkat :-) :-)

34 mamba-nasumpa mamba-nasumpa | 15. prosince 2011 v 21:13 | Reagovat

Tak tohle byla moc zajímavá povídka. ;-) Docela mě potěšil i konec, nic bych tak nepřála Sevíkovi, jako normální život a opravdové přátele. 8-) Ikdyž mě konec i překvapil, jsem schopná ho akceptovat, :-D , však život není o samých nasládlých koncích. :-P  ;-) Díky moc, četla jsem to málem na jeden zátah! :-D

35 mišule mišule | 1. ledna 2012 v 15:58 | Reagovat

ten konec mě tak trochu zklamal a tak trochu jsem to čekala, i když to dopadlo dobře a asi to tak dopadnout mělo moc jsem si přála aby byla herm se severusem. JInak povídka velice vydařená, nádherně popsaná a promyšlená. Jen tak dál :)

36 Armen Armen | Web | 4. července 2013 v 23:03 | Reagovat

Sakra holka, celá ta povídka byla zatraceně dobrá a když už, už to vypadalo... -_- ach jo! :D štveš mi! :D :D :D

37 Alis Alis | Web | 4. července 2013 v 23:57 | Reagovat

Už je to dlouho, co jsem tuhle povídku dopsala. A když někdy přemýšlím nad jejím koncem, tak jsem sice trochu zklamaná, ale... zjistila jsem, že ačkoli se jako čtenářka u mnohých konců rozčiluji, tak jako autorka VĚTŠINOU směřuji k jednomu jedinému konci. A tomu se tak nějak nejde vyhnout, což mě nakonec pokaždé (i s odstupem) vede k závěru, že jsem napsala ten správný konec. ;-)

38 gris gris | Web | 20. června 2015 v 4:31 | Reagovat

pujcky bez registru a poplatku :D

40 mamba mamba | 11. června 2018 v 19:03 | Reagovat

hojky, povídka byla moc krásná,
ale nejsem tak úplně spokojená
s koncem. Asi proto, že bych
Sevíkovi přála mít intimní vztah.
Druhou stranou si ho umím i neumím
představit v partnerském vztahu.
A hlavně, mě se nelíbil moc vztah
Hermiona/Ron, ale takový je život. :D
Tak díky moc za počteníčko. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 



Všechny postavy (kromě mých vlastních) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva.
Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.