Komentáře

1 Evička Evička | 9. srpna 2011 v 0:05 | Reagovat

Tak jdu na to. Nařídila jsem si budík a jako správný závislák dychtivě zírám na monitor :D

2 Maitter Maitter | 9. srpna 2011 v 0:07 | Reagovat

Nejsi sama :D

3 Katherine Katherine | Web | 9. srpna 2011 v 0:16 | Reagovat

Ach jo. Bylo to nádherné. Opravdu. Trochu mě štve, že se mi to tak hrozně líbilo, ačkoli jsi ji nechala zabít (a já jsem si tak přála, aby přežila a porodila Severusovi dítě). Ale i přesto, nebo možná i proto, to prostě bylo nádherné. A tvoje věta na konci "Možná to bylo delší, než kohokoliv z nás čeká" mě nějakým způsobem dorazila. Máš pravdu. Je lepší milovat a ztratit, než nemilovat vůbec. A Severus a Leia si k sobě cestu našli, i když to bylo na krátko. Byla to perfektní povídka, hodně rychle jsem si zvykla koukat sem každou chvíli, jestli už není nová kapitola. Četlo se to vážně skvěle, děkuju ti za to. Nevím, co ještě říct. Snad ještě jednou: bylo to krásné, nádherné a báječné :-)

4 Maitter Maitter | 9. srpna 2011 v 0:18 | Reagovat

Alis... drahá Alis... Věřila bys mi, že brečím? Že vážně, opravdu pláču jako mimino? Já si taky myslím, že to takhle mělo skončit, že Duším byl tenhle konec předurčen a čekala jsem to - ale naděje umírá poslední.
Stejně je to hrůza. Jedna z mých nejoblíbenějších povídek skončila.
Byla to krása, nádhera a já Ti Alis moc děkuju. Děkuju.
Ach jo, mám úplně mokré tváře :)
Bude se mi po ní stýskat... myslím Leiu. Vážně bude.

5 Ninka Ninka | Web | 9. srpna 2011 v 0:19 | Reagovat

Bravó. Krásny koniec, aj keď mi je smutno, že Thaleia umrela. Ale to, akú cestu pešla - na začiatku poviedku bola rozmaznané decko, plne oddané Voldemortovi, chcela byť slobodná...a potom prišla láska, z čista jasna a zmenila ju na niekoho, kým nikdy byť nechcela...to je tak krásne.
A tou poznámkou na konci máš pravdu - teraz, keď poviedku máme všetci za sebou, toto mi pripadá ako ideálny koniec.
Nič múdrejšie ti k tomu nepoviem, nie som v stave (nočná hodina, dojatie). Maximálne tak to, že toto sa zaradilo do skupiny mojich najobľúbenejších poviedok. Krásne :-)

6 zuzana zuzana | 9. srpna 2011 v 0:20 | Reagovat

aj ked koniec je naozaj tragicky a to nie len pre jej smrt, ale aj Severusovu stratu s ktorou musi zit a bojovat dalej /aj ked podla canonu nie dlho/ je tato poviedka krasna. som fanusik stastnych koncov, ale tu asi urobim vynimku.
Alis, dakujem za velmi prijemne chvile s tvojou poviedkou. Bol to zazitok, rada sa k nej po case vratim.

7 Eviřka Eviřka | 9. srpna 2011 v 0:22 | Reagovat

Musím říct, že se mi vyplatilo si ten budík nařídit. Když jsem šla spát říkala jsem si - Alis se v téhle povídce téměř celou dobu drží předlohy (vplétá svoji povídku do původního příběhu), což znamená, že Severus nakonec umře, tedy Thaleia musela taky umřít. Ale stejně mi to bylo líto. Zvlášť když nám na začátku bylo předvedeno, že stačil jediný den a všechno by bylo jinak. :( Jsem ráda, že Leia vyprovokovala Voldemorta, aby kletbu vyslal sám, alespoň toho byl Severus ušetřen. Ale stejně - ztratil už druhou ženu, kterou miloval.
Bylo bolestné a smutné, že všude přítomného ducha Harryho matky porazila ve chvíli, kdy umírala. Ano bylo. Ale asi to tak mělo být.
Chtěla bych ti za tuhle povídku moc poděkovat. Byla skvěle napsaná, emotivní a ač na to poslední kapitola nevypadá, v průběhu povídky se objevilo mnoho světlých míst a legračních situací. To se mi na tvém stylu líbí. Dokážeš v jedné povídce spojit napětí a vážné chvíle s pohodou a veselými okamžiky. Četla jsem jí moc ráda. A znovu jí budu ráda číst. Doufám, že tvá geniální hlava bude dál vymýšlet geniální povídky, na které se budu těšit a ze kterých si udělám svou malou závislost :D:D:D

8 Rem Rem | 9. srpna 2011 v 1:35 | Reagovat

Musím říct, že tohle byla moje nejoblíbenější povídka a nejlepší co jsem o Severusovi kdy četla (a že jich bylo) a co se týče konce, no asi každý si přeje mít Snapea naživu, ale máš pravdu... takhle je to právě reálné.
Opravdu moc ti děkuju, že jsi to napsala a podělila se s tím s námi, vážně to byly moje Spřízněné duše.

9 Agneska Agneska | 9. srpna 2011 v 3:12 | Reagovat

Ách jo... :-(
Ale řekla jsi to na závěr hezky... prožili si krásné období, ale všechno krásně jednou končí. Ne, nečekala jsem takový konec, je mi to líto, ale co nadělám, že? :-|
Byla to krásná povídka a já ti za ni děkuju.

10 Barunka Charlotte LaRose Barunka Charlotte LaRose | Web | 9. srpna 2011 v 7:49 | Reagovat

Víš, teď když to čtu, říkám si, že jiný konec ani neexistuje, ale sakra, stejně ti musím říct, že to nemusela být taková pitomá tragédie!
Ale dojala jsi mě.
To, co Leila řekla na konci Voldemortovi, asi nejvíc ukazuje, jak velkou změnou prošla. Jaký nový člověk se z ní stal.
A ještě víc to ukazujíc ty chvíle ve vězení. Se Severusem.
Tahle povídka byla úchvatná a já jsem ráda, že jsem ji po prologu nepřestala číst, jak se mi původně chtělo. Neumím si představit, že bych tenhle příběh neznala.
Vytvořila jsi něco neuvěřitelného, co přitáhlo pozornost spousty lidí.
Tak a teď už jen zbývá se těšit na další nové povídky :-)

11 Anett Anett | 9. srpna 2011 v 7:54 | Reagovat

Tu povídku sem měla hodně ráda a zhodně mi bude chybět.

12 Filomena Filomena | Web | 9. srpna 2011 v 11:38 | Reagovat

Tuhle povídku jsem měla moc ráda. Vážně se mi líbilo, jak Thal a Severus k sobě pomalu nacházeli cestu. Máš pravdu, byla reálnější než všechny ostatní, protože Snape byl ... Snape. Ne nějaký zamilovaný snílek se spoustou romantických řečí, jak tomu většinou bývá. A ten konec? Je dokonalý. Právě tak, jak jsi ho napsala, tak to mělo dopadnout. A já děkuju, že jsem měla příležitost si ji přičíst, byla vážně úžasná :))

13 GwenLoguir GwenLoguir | 9. srpna 2011 v 12:38 | Reagovat

Túto poviedku som zbožňovala, ale posledné dve kapitoly, nie, k tým mám jedine negatívny postoj, aj keď sú, samozrejme, napísané vynikajúco.
Možno si to veľmi pekne vysvetlila - ale ja nesúhlasím.
Každá jedna, aj keď príšerne napísaná, nereálna a mary sue k tomu - všetky sa "odohrali" keď ich niekto čítal - keď ich PREŽÍVAL ako Originál. Odohrali sa úplne rovnako. V našich mysliach a ak sa odmyslí nulová hodnota niektorých otrasných z nich, nie sú o nič menej. Ide tu o prístup čitateľa. O Zážitok. O pocity, ktoré vyvolajú.
Ak to len jeden prežíval rovnako, je v istom zmysle rovnaká, rovnocenná.
A preto SEVERUS SNAPE ŽIJE a žiť aj naďalej bude. Vo všetkých tých príbehoch, kde prežil, aby si utrhol svoj zaslúžený kus šťastia. A väčšinou sa dožil vysokého veku ako vážený muž v spoločnosti.
A keby niekto bral tvoju poviedku ako odrazový mostík pre niečo vlastné ako my berieme Originál - práve tak by reálne mohol nechať prežiť Thaleilu a jej dieťa, ktorých si zabila. Samozrejme, že ty, nie Voldemort. Nikdy to nie sú tí zlí, čo naozaj robia zle, vždy je to autor - jeho myseľ a nápady a rozhodnutia. Aj keď niekedy vážne poviedka žije vlastným životom, cítim to rovnako - podľa mňa skôr niečo v autorovi, niečo oveľa hlbšie v ňom aby si to uvedomoval, preberá vedenie.
Ale, aj keď nie som spokojná s koncom, ktorý si určila, ďakujem za tie krásne chvíle a zážitky z tejto nádhernej poviedky. Napísala si to úžasne, dychberúco. Pohlcujúco. Živo. Je to úžasná poviedka, len s krutým/reálnym v dnešnom svete?/ koncom.

14 deadlik deadlik | Web | 9. srpna 2011 v 14:57 | Reagovat

Konec? ach ani tomu nemohu uvěřit :) tak dlouho jsem s tou povídkou žila každý den a nemohla se dočkat ových dílů a ted je pryč :( Stejne jako Harry Potter, tato povídka i ostatní jednou skončí nic není věčné..škoda :) i naštěstí :) No nic úžasná nádherná povídka a jsem ráda i tě zároven proklínam že jsi jí ukončila takhle :) A já nesouhlasím líbí se mi povídky kde Sev přežije :) Rowlingová si Harryho Pottera vysnila dle svého a každý z nás si to může udělat po svém je to jen na nás a na naší fantazii :)

15 Georgiana Georgiana | 9. srpna 2011 v 18:25 | Reagovat

Přesně takový nějaký konec jsem očekávala, ale přesto v hlouby duše jsem možná doufala, že se třeba stane nějaký zázrak nebo že...ale já tě naprosto chápu Alis a teď už vím, že by ta povídky nebyla ani z poloviny tak krásná jako teď s tím koncem. Plakala jsem jako malá a nestydím se za to. Děkuji za všechno. Měla jsem tuto povídku moc ráda.

16 Evička Evička | 9. srpna 2011 v 18:52 | Reagovat

Já jsem ti úplně zapomněla pochválit nový design. Moc se mi líbí (předchozí se mi taky líbil a ten předtím jakbysmet) :D

17 Valli Valli | 9. srpna 2011 v 19:14 | Reagovat

Ou to bylo krásné...podruhé za tento den se mi chce brečet :)
Taky jsem doufala, že by tohle mohlo skončit nakonec šťastně, jenže pak už by to nebylo ono.POPRAVDĚ..sem spokojená

18 Izz Izz | Web | 10. srpna 2011 v 15:25 | Reagovat

Nádhera, dokonalejší povídku o Severusovi jsem ještě nikdy nečetla. Jsem spokojená, takhle to dopadnout mělo.

19 Alis Alis | Web | 10. srpna 2011 v 23:34 | Reagovat

Jak už jsem řekla - jsem moc ráda, že jste vydrželi s Thaleií až do konce. :-) Jsem moc vděčná každému, kdo si povídku přečetl, dal tím totiž další smysl mému psaní. Původně jsem se psaním chtěla jen odreagovat, zabavit, zaplašit nudu,... ale vy, čtenáři, tomu všemu dáváte jiný, mnohem větší rozměr. Nechci být sentimentální, ale asi tomu neumím zabránit. Všem vám moc děkuji a doufám, že dáte šanci i mým dalším nápadům. ;-)

Děkuji, že jste, děkuji, že čtete... :-*

20 ClaireM ClaireM | 11. srpna 2011 v 19:34 | Reagovat

Je to smutný konec. Ale takhle mi připadá tak nějak lepší a reálnější než kdyby to skončilo happyendem. Thaleia sice zemřela, ale nejspíš to nebude tak dlouho trvat a setká se se Severusem znovu, jenže v jiném světě... Ze začátku kapitoly jsem pořád ještě doufala, že se tam objeví Harry a spol a že ji vezmou do Lasturové vily, ale čím dále jsem v kapitole postupovala, tím spíš jsem si říkala, že by to bylo divný, kdyby ona i s dítětem přežila a musela žít bez Severuse...
Po Thaleiy (asi to zas blbě skloňuju) se mi bude stýskat... Tahle povídka se tímto řadí do fronty těch, které si přečtu ještě minimálně jednou od začátku do konce...

21 Bella Black Bella Black | 11. srpna 2011 v 22:28 | Reagovat

Alis, mrzí mě, že jsem se nedostala k napsání komentáře dřív, obzvlášť když jsem se rozhodla vystoupit z davu nekomentujících čtenářů.
Nejspíš už neřeknu nic originálního, protože všechno, co bych chtěla říct, už bylo řečeno. Doufala jsem, že to všechno přeci jenom dobře skončí. Že Thaleia i Severus spolu budou někde v poklidu žít a že se jim narodí syn. Tenhle konec je samozřejmě lepší, protože si nedovedu představit Severuse, jak někde v klidu čte noviny a žije šťastný život.
Tato povídka se řadí mezi mé nejoblíbenější. Nevím, jestli má cenu psát, jak krásná, nádherná, záživná a hlavně reálná tahle povídka je. Jsem ráda, že jsem měla možnost si ji přečíst. Opravdu se ti povedla, moc :-)

22 Cat Cat | 18. srpna 2011 v 21:50 | Reagovat

Jsem ráda, že jsem si konec nejdřív nechala pořádně uležet v hlavě a ne hned po zjištění, že se nekoná ani špetka happy endu. Měla jsi pravdu - jako vždycky - že Duše si takový konec zaslouží. Celkově je povídka tak nádherně reálná a čtivá, že by ji ohraný romantický konec trochu pokazil (i když jsem si jistá, že bys ho napsala bravurně).
Nemůžu si pomoct, ale mám pocit, že pro mě prostě Duše nekončí, že možná nikdy nezkončí.. Celkově jsem poslední tři kapitoly vůbec nevzala na vědomí. Pro mě Duše zkončily v momentu, kdy Leia promlouvala ke svému bříšku, že ji má Severus asi opravd rád. Zkrátka jsem si je absolutně nechtěně upravila a pořád je vidím, jak poklidně žijí v bradavicích. :-)
Chtěla bych ještě naposledy poděkovat za úžasný příběh, u kterého jsem strávila nejeden večer, nikdy jsem nelitovala času, který jsem u Duší strávila a nikdy ho litovat nebudu! Jsem šťastná, že jsem si povídku mohla přečíst, hodlám si ji stáhnout a vytisknout, protože se mi zapsala hluboko do srdíčka. Skoro jako kdyby to byla kniha. Moc děkuju.

23 Alis Alis | Web | 19. srpna 2011 v 9:09 | Reagovat

ClaireM: Máš pravdu - nemyslím, že by Thal dokázala být kdy šťastná, kdyby musela žít bez Snapea. A vlastně by ani nebyla dobrá matka. Možná dokonce špatná. A o takových píšu nerada. :-( Ovšem já osobně tak nějak vnitřně nesouhlasím s tím, že se rozhodla obětovat i jejich dítě. Ale co holt nadělám?! :-?

Bella Black: Děkuji moc za chválu. :-) Což o to - četla jsem povídky, kdy byl Snape spokojený chlap s ženou a dětmi. Ale... přeci jen si myslím, že se to příliš tluče s originálem. Proto (jak už jsem několikrát řekla) tenhle "tragický" (já bych řekla spíš otevřený, protože jsem si jistá, že se po smrti setkali) konec.

Cat: Ano, i v takové situaci sis mohla Duše ukončit. Nakonec proč ne? Byla to jedna z nejromantičtějších chvilek. Možná až moc romantická, ale věděla jsem, co Duše čeká, tak jsem to chtěla tak nějak... udělat sladší. ;-) Jsem moc ráda, že se ti povídka líbila. :-)

24 Colette Colette | Web | 19. srpna 2011 v 10:13 | Reagovat

Alis- věřila bys, že taky brečím jako želva? :((((((( Ale byl to správný konec, přesně takový, co mám ráda, opravdový.
Dostal Severus nakonec tu myšlenku od Thal, nebo ne?
Tuhle povídku si asi zařadím do knihovničky, naprostý klenot v HPFF.
Jsi úžasná.

25 Alis Alis | Web | 19. srpna 2011 v 10:38 | Reagovat

Jsem poctěna a ráda, že se ti povídka líbila. Ono to ani není podstatné, jestli tu myšlenku dostal, on to věděl. ;-)

26 jessey jessey | 19. srpna 2011 v 16:20 | Reagovat

No..vidím že u téhle povídky už prostě první komentář mít nebudu :D Včera jsem se vrátila z dovolené a musím říct že jedna z věcí na které jsem se těšila byla že si konečně dočtu Duše. Jak jsem u minulé kapitoly psala, tak jsem do poslední chvíle nevěřila( nebo spíš nechtěla věřit) že je fakt zabiješ všechny. Ale tak nějak teď nevím jestli je to dobře nebo špatně. Nechala jsem si to den "uležet" než napíšu komentář,ale stejně z toho mám pořád takové dvojité pocity. Snape prostě asi má zemřít,je to blbé ale co se dá dělat. Thal by bez něj asi vážně byla nešťastná ale takhle mi to příjde prostě moc, vždyť Snapeovi takhle zemřela už druhá žena...Jsem asi zklamaná ale smiřuju se s tím koncem. S tím že musí umřít jak Severus tak Thaleia se tak nějak vyrovnávám, ale i to děcko...Pořád si vymýšlím různé teorie jak by to ještě mohlo skončit- třeba kdyby jen řekla někomu o tom dítěti...Nebo mám praštěnou teorii že kdyby řekla o dítěti, Voldemort by ji zabil ale nechal by aby malé snapeátko donosil za ní někdo jiný,třeba Aglaia,nevím jak by to fungovalo ale myslím že existuje něco takového jako že když žena může otěhotnět ale ne porodit tak se dá plod nějak přemístit k někomu kdo ho porodí... Přece jen- ta čistá krev tam je tak by to tak nějak Voldemort brát mohl. (Vím vymýšlím si kraviny ale prostě mi to příjde fakt kruté nechat je umřít všechny! ;-) Ty jsi ale strašný tragéd víš to? I ta věta že to možná bylo delší než pro kohokoliv z nás...nebo pořád že už máš přednastavené zveřejňování kdyby tě přejel náklaďák...trochu optimismu ne? ;-) I když zase..líbí se mi taková ta tragičnost tvojích povídek, působí tak nějak reálně, žádné naivní pohádky...Na jednu stranu zas mám už plné zuby takových těch romantických sraček,když to řeknu takhle, ale na druhé když už život není žádná pohádka a obvykle nic nekončí ideálně,proč si ho trochu nezidealizovat aspoň ve fantazii... ;-) Fakt nevím jestli říct že mě konec zklamal nebo potěšil. A s tím "kdyby"...zase- na jedné straně se mi to líbí protože život je vážně založen na samých takových náhodách a "kdyby" asi hodně často používáme všichni-na té druhé straně,jako čtenáře, mě to nepředstavitelně vytáčí ;-) Celkově se mi tahle povídka strašně líbila,patří k mým nejoblíbenějším,až někdy budu mít náladu tak jí komplexně zhodnotím :-D Tahle kapitola byla pro mě ale tak trochu šok-nečekaně rychlý konec, k čemu bych to tak mohla přirovnat- když v HP7 byl Voldemort konečně poražen,vše vyšlo najevo, ale jen na dvou stránkách bylo popsáno co se těsně potom událo a-konec. A já jsem strašně doufala,že po tom,co se vždycky v knihách všechno tolik probíralo aspoň krátce probere Harry s Ronem a Herm jak došel k tomu všemu co se stalo, Snapea, Brumbálovy posmrtné plány...A on byl prostě konec a probírat si to mohli jen čtenáři sami. Tady taky jsem dlouho čekala na to jak to vlastně dopadne a najednou to dopadlo strašně rychle :-( Čtenáře takové ne do detailů popsané konce zase nutí k přemýšlení o příběhu,což je pro autora celkem výhra,ale já mám prostě ráda takové to konečné obkecání-jak kdo dopadl,případně kdo s kým byl a kolik...tady to takhle úplně nejde, ale i tak by mě zajímalo jak to se všemi ostatními dopadlo- jak si to vyřídil Snape s Corsacem, co Aglaia, i by mě zajímaly pocity Euligy....a třeba i osud Cocy ;-) Nakonec se mi asi i ten konec líbil- během tohohle svého monologu jsem se s ním smířila- ale tohle prostě není epilog,ale poslední kapitola. Nerozumím sice tomu nějak přesně ale neměl by se epilog odehrávat později nebo popisovat tu situaci? Já chci ještě jeden epilog! :-( Nebo nějakou jednorázovku jak dopadli ostatní...
Ale určitý happyend tam je- Thal které došlo plno věcí a neuvěřitelně se změnila, i to že Sev nebyl aspoň nějaký čas jen sám...
Ještě bych asi k téhle povídce dokázala napsat desítky věcí ale nechám si to na to komplexní zhodnocení,protože mám pocit že jsem se zase nějak rozepsala a tenhle komentář bude slušná A4... ;-)

27 Cat Cat | 29. října 2011 v 3:08 | Reagovat

Je 3.08 a já jako správný závislák na fanfiction, co objevil tvoji stránku a tvé dokonalé povídky už šest hodin v kuse sedím u notebooku a jsem zažraná do Duší :-D . Tu povídku mi-lu-ju!♥

28 Alis Alis | Web | 29. října 2011 v 9:36 | Reagovat

jessey: Taky jsem si na začátku povídky pohrávala s faktem, že jejich dítě nechám žít. Jenomže pak mě napadlo, co s ním?! Corsac by jistě vnuka chtěl. A jaký by měl u něj život? A kdyby si ho vzala Thaleina sestra? No, nevím, ale tam si zase neumím představit, že by alespoň částečně nestrádalo, protože by Aglaia měla vlastní děti. Protože ona vzhledem k respektu, kt. k otci měla, považovala krev za celmi důležitou. Ve většině věcí jsem spíš optimista. Ale přijde mi, že do teď jsem měla ty povídky spíš optimistické. A vlastně asi i budu mít. Aspoň ty rozepsané a plánované. Myslím, že něco pohádkovského a šťastného v tomhle příběhu přeci jen bylo – zkrátka se našly dvě zvláštní duše. To se lidem, kteří jsou tolik jiní než zbytek společnosti, často nestává. :-) Pro autory FF je určitě výhra, že v originále všechno nebylo detailně popsáno. Aspoň se pak nemusíme striktně k něčemu vázat. I když… pokud chci nechat Snapea přežit, jednoduše to udělám. ;-) O osudy Cocy mám už skoro dopsanou jednorázovku. Na tu přijde řada. Ale říkala jsem si, že až někdy kolem Vánoc.

Cat: Ano, ano – takovou lehkou posedlost znám. :D Hlavně z toho čučení do oťasu neoslepni. :-P Děkuji moc za takové nadšení.

29 Inka Inka | E-mail | 1. května 2018 v 15:19 | Reagovat

S tvojou poznámkou na konci príbehu súhlasím. No beztak si myslím, že príbehy sú často dobré práve preto, že si v nich chceme trochu pohladiť dušu a urobiť veci inak, než v skutočnosti boli - teda Snapeova smrť a pod. Som sklamaná, myslím, že keby bolo na začiatku upozornenie, že tragický koniec, ani by som to nezačala čítať. Mňa skrátka autorka Harryho Pottera v mnohom sklamala, ako spracovala osudy niektorých postáv. Preto práve mám fanfic rada, že človek môže trochu fantazírovať aj v pozitívnejšom svetle. V každom prípade bola tvoja poviedka krásna, to musím uznať. A hoci som kedysi strašne chcela, aby si dokončila aj poviedku Princ a Vyvolený, kde by bol určený aj priestor vzťahu Harryho a Snapea, teraz neviem, či by som ju vôbec znova čítala. Snapea by si určite na konci tak či tak nechala zomrieť, domnievam sa.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 



Všechny postavy (kromě mých vlastních) patří J. K. Rowlingové a já na ně nemám žádná práva.
Tyto stránky nebyly vytvořeny za účelem zisku.