Mám nutkavou potřebu vyjádřit se touhle cestou k jednomu komentáři…
Asi bych neměla po x-té omílat, že postupem času to autorské nadšení tak trochu opadává. Myslím, že se to stane většině lidí, kteří začnou s psaním jakýchkoli povídek. Není to tak, že by mě psaní přestalo bavit. Pořád se při něm odreagovávám a naplňuje mě. Jde spíš o to, že počáteční nadšení s sebou nese taky fantazii nabitou nápady, zápletkami, dokonce i replikami. A to v poslední době dochází. Musím se nad každou kapitolkou trochu víc zamýšlet, což nevyhnutelně vede k tomu, že její napsání trvá déle (ovšem taky není v jednotlivých kapitolách tolik rychlostí způsobených chyb). A s časem se pojí i vytíženost. Mám sice "opticky" míň hodin ve škole, ale zároveň víc povinností mimo školu: přispívání do místních novin, organizování cyklovýletu, točení reportáže pro workshop tv a hlavně projekt bakalářky (možná bych měla začít číst už i konkrétní knihy vzhledem k tomu, že jsem si vybrala téma, ke kterému je literatura především v aj)… Čím víc času zabere psaní, tím míň pak zbývá na to ostatní.
V neposlední řadě mi taky chybí múza. Dřív jsem si myslela, že je to jenom jakýsi výmysl autorů, když se jim nechce, ale není to tak. Jak nemáte ty správné nápady, potřebujete pomoc shora! Poslední dobou jsem přišla s novým nápadem - čtu svoje staré povídky. Momentálně jsem dočetla Snapeku. Musím říct, že je to celkem inspirativní a zároveň depresivní, když vidím, co všechno jsem dokázala během pár týdnů vymyslet za zápletky!! Ale pomáhá mi to: zase mě to táhne k psaní.
Slibovala jsem 2 kapitolky, nakonec se to ustálilo na 1 týdně (aspoň doufám!!). Nemyslím, že se to v nejbližší době nějak výrazně zlepší. Ale aspoň se můžete víc těšit. Už jsem psala, že také záleží na tom, k jaké povídce se rozhodnu kapitolu napsat. Per aspera se mi, přiznávám, píše poněkud snadněji než Spravedlnost. A s Andělem jsem se zasekla už dávno. Jakmile dokončím Lavinii, znovu si Rosanne přečtu a snad se do jejího děje zase dostanu! ;-)
Přesto doufám, že na mě nezanevřete. Vaše komentáře jsou velký hnací motor - čím víc jich bude, tím snáz mi to půjde.
jessey | 26. března 2012 v 21:58 | 
Lepší si dát pauzu, během ní nasbírat inspiraci, pak si napsat do zásoby a zveřejňovat 
Alísku, pokud tě opustila múza, do ničeho se nenuť. Víš... ono by to stejně nemělo cenu. Když se člověk do něčeho nutí, tak to většinou dopadá hůř. Lepší nic než špatná kapitola. Tak to platí u psaní
(pf. To zní fakt moudře 
)
Blog je pěkná náplň volného času, ale neměla by zasahovat do povinností. (Což ty víš.)
A co se týče múzy - třeba si od tebe na chvíli odskočila a natrefila na mě. Ne, že bych ti to přála, ale jsem na sebe v poslední době vá-ážně pyšná
Noviny? Které? Koukej mi/nám dát adresu na nějaký příspěvek! Tak